Za novou Prahu
Karolina Jirkalová staveniště únor 2011
Na přelomu roku vznikla široká iniciativa zástupců odborné veřejnosti s názvem Za novou Prahu. Primátorovi Bohuslavu Svobodovi a všem pražským zastupitelům předložili otevřený dopis upozorňující na nutnost systémových změn při řešení rozvoje hlavního města. Mezi signatáři dopisu jsou především architekti a urbanisté, a to napříč generacemi – z nejzkušenějších architektů zde najdeme například Miroslava Masáka, Alenu Šrámkovou, Evu Jiřičnou či Zdeňka Zavřela, střední generaci zastupuje Jan Jehlík, Radek Kolařík či bývalý primátor Prahy Jan Kasl, mladší architekty pak Adam Gebrian, Pavel Hnilička, Jakub Fišer, Petr Lešek či Yvette Vašourková. Výzvu podpořili také historici architektury Richard Biegel, Irena Murray-Žantovská či Zdeněk Lukeš, sociolog Jiří Musil, dopravní expert Antonín Žižkovský, sochař Čestmír Suška či provozovatel Galerie Jaroslava Fragnera Dan Merta.
V úvodu otevřeného dopisu autoři konstatují, že rozvoj Prahy je veden „převážně krátkodobými a individuálními zájmy části politické reprezentace města“. Dokladem toho jsou „nejasnosti týkající se přípravy nového územního plánu, vypisování developerských i architektonických soutěží a především rozhodování o změnách využití velkých rozvojových území“. Chybí především jasně a srozumitelně stanovená pravidla rozhodování o budoucnosti Prahy a také komunikace s občany.
Signatáři otevřeného dopisu navrhují pražským zastupitelům několik kroků, které by měly situaci zlepšit. Výchozím bodem změn by se měla stát širší diskuse se zástupci odborné i laické veřejnosti, která by zhodnotila rozvoj Prahy od roku 1990 „s cílem identifikovat nejvíce problematická rozhodnutí“. Praha by se v řadě věcí mohla poučit z vývoje jiných evropských měst – autoři proto vyzývají k pořádání „mezinárodních workshopů a diskusí o strategii rozvoje města za účasti reprezentantů úspěšně se rozvíjejících evropských měst (Hamburk, Vídeň, Berlín, Kodaň…) s cílem aplikovat maximum použitelných postupů pro budoucí rozvoj Prahy“.
Dalším z doporučených kroků je ustavení „nezávislého poradní sboru ze zástupců odborné veřejnosti s jasně danou kompetencí a funkčním obdobím, který by posuzoval všechny zásadní urbanisticko-architektonické záměry a oponoval koncepční dokumenty“.
S tím by měly být spojeny „systémové změny v městských organizacích odpovědných za plánování jeho rozvoje tak, aby v jejich čele stáli respektovaní odborníci“.
Rozhodování o budoucím rozvoji Prahy by mělo být podloženo jasnou vizí „role Prahy a jejích cílů v evropském i středoevropském kontextu“. Měly by být přesně definovány a také dodržovány základní principy rozvoje města, ať už se to týká rozvojových území, dopravní a technické infrastruktury, památkové ochrany, či dalších oblastí. Rovněž postupy při naplňování záměrů rozvoje města by měly být pevně stanoveny – jde především o vypisování architektonických ideových soutěží na významná území, na jejichž základě budou stanoveny regulativy a teprve následně bude území rozparcelováno pro jednotlivé developery. Poslední doporučení signatářů směřuje k péči o veřejný prostor a rovněž k podpoře vzniku kvalitní soudobé architektury.
Na iniciativě Za novou Prahu je důležité především to, že ji podpořilo velké spektrum odborníků – dokazuje to, že současný způsob řešení rozvoje hlavního města považuje většina odborné veřejnosti za neblahý a neudržitelný. Přesto mezi signatáři některá klíčová jména chybí – například Josef Pleskot, Jan Sedlák či Roman Koucký. Architekt Josef Pleskot se nicméně zúčastnil tiskové konference, kterou iniciativa svolala, aby vysvětlil, proč se k výzvě nepřipojil: „Výzvu jsem nepodepsal, protože mi připadala slabá. Samozřejmě že na výzvu z magistrátu nikdo nezareaguje, nikdo nepřijde. Musí pochopit především to, že architektura – především urbanismus –, jsou nástroje politické. Tuhle představu musíme politikům do hlav natlouct. Takto měla být podle mě výzva formulovaná. Pokud nebudeme my, odborná veřejnost, zajedno s politiky, budeme pouze jednou ze zájmových skupin.“
Jeho slova nepřímo potvrdila již samotná tisková konference – politici na ni nebyli vůbec pozváni. Oficiální odpověď na otevřený dopis signatáři zatím nedostali, v únoru se však účastní jednání Výboru pro územní plán. Reagovat na výzvu však může vedení Prahy právě teď – v nejbližších dnech a týdnech budou nově obsazeny pozice, které jsou pro rozvoj města klíčové. Je to ředitel Odboru městského investora, ředitel Odboru památkové péče a také ředitel Útvaru rozvoje města. Lze si jen přát, aby se do konkurzů přihlásily silné osobnosti a aby si Praha nové spolupracovníky dobře vybrala.
Náměstí pro „ne-město“
Karolina Jirkalová téma prosinec 2021
Panelová sídliště získala v rámci kritiky modernismu nálepku jakýchsi „ne-měst“ a tento stín na nich ulpívá dodnes. Jejich prostorovému uspořádání skutečně chybí mnohé z toho, na co jsme zvyklí z tradičních městských struktur. Přináší to však skutečně jen
Kulturní mlýny
Karolina Jirkalová Tomáš Klička výstava listopad 2023
Otevření nových prostor regionálních galerií většinou nevyvolá velký mediální rozruch. Ale najdou se i výjimky – loni galerie PLATO v budově bývalých ostravských jatek, letos pak areál někdejších Winternitzových automatických mlýnů v Pardubicích, kde nově sídlí hned...
To je v naší moci
Karolina Jirkalová rozhovor červenec 2020
Ateliér Jiřího Opočenského a Štěpána Valoucha je již několik let stálicí tuzemské architektonické scény. Do povědomí širší veřejnosti však zřejmě proniknul až teď – díky realizaci sídla sklářské firmy Lasvit v Novém Boru. S oběma architekty jsme se bavili o...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?