Výtopna nedostala ochranu

Karolina Jirkalová staveniště březen 2018

Praha – Památkou se nestala ani mazutová výtopna na pražském sídlišti Invalidovna od architekta Jana Zeleného a statika Františka Bäumelta. Vzdušné a prosvětlené dvouhalí autoři zastřešili betonovou skořepinou, kterou drží ocelová lana napnutá mezi tažnými piloty. Už ve své době byla centrální výtopna sídliště, svou formou upomínající na sakrální architekturu, hojně diskutovaná v odborném tisku. Stavba byla dokončena v roce 1966 a stala se poslední tuzemskou realizací vynikajícího statika Františka Bäumelta před jeho emigrací v roce 1968. Mazutová výtopna je cenná i jako součást urbanismu experimentálního sídliště Invalidovna, které je jedním z vůbec nejzdařilejších sídlištních souborů u nás. Podle řady odborníků by si zasloužilo památkovou ochranu i jako celek.

Své únorové rozhodnutí Ministerstvo kultury podepřelo stejnou argumentací jako v případě Libeňského mostu – jde o cenný příklad architektonického a konstrukčního experimentu z 60. let 20. století, ale konstrukce střechy má vážné konstrukční vady, je v havarijním stavu a po nezbytné obnově by ztratila velkou část své památkové hodnoty.

Objekt mazutové výtopny patří společnosti, která je součástí developerské firmy Finep, a k demolici výtopny má již souhlasné stanovisko od městských památkářů. Objekt je podle majitelů v dezolátním stavu, který ohrožuje bezpečnost. Přistupovat k němu budou jako ke klasickému brownfieldu.

Za záchranu architektonicky působivé mazutové výtopny v Karlíně a její konverzi se zasazuje občanská iniciativa Mazutka žije, složená z místních aktivistů i odborníků na dějiny architektury. Jsou odhodláni podat proti rozhodnutí ministerstva rozklad. Odmítnutí památkové ochrany mazutky na Invalidovně je dalším ze sporných rozhodnutí Ministerstva kultury týkajících se architektury druhé poloviny 20. století. Navzdory názoru historiků architektury a dalších odborníků se nepodařilo mezi památky zařadit karlovarský Thermal, Transgas, holešovický Parkhotel, parter Domu bytové kultury a další stavby tohoto období. Jedním ze smutných příkladů tohoto přístupu je demolice výjimečné strukturalistické stavby obchodního střediska Ještěd v Liberci v roce 2009.

Podělte se:

Náměstí pro „ne-město“

Karolina Jirkalová téma prosinec 2021

Panelová sídliště získala v rámci kritiky modernismu nálepku jakýchsi „ne-měst“ a tento stín na nich ulpívá dodnes. Jejich prostorovému uspořádání skutečně chybí mnohé z toho, na co jsme zvyklí z tradičních městských struktur. Přináší to však skutečně jen

1. Go─Ź├írova galerie v Automatick├Żch ml├Żnech, foto Michal Kudl├í─Źek.jpg

Kulturní mlýny

Karolina Jirkalová Tomáš Klička výstava listopad 2023

Otevření nových prostor regionálních galerií většinou nevyvolá velký mediální rozruch. Ale najdou se i výjimky – loni galerie PLATO v budově bývalých ostravských jatek, letos pak areál někdejších Winternitzových automatických mlýnů v Pardubicích, kde nově sídlí hned...

To je v naší moci

Karolina Jirkalová rozhovor červenec 2020

Ateliér Jiřího Opočenského a Štěpána Valoucha je již několik let stálicí tuzemské architektonické scény. Do povědomí širší veřejnosti však zřejmě proniknul až teď – díky realizaci sídla sklářské firmy Lasvit v Novém Boru. S oběma architekty jsme se bavili o...