Tiresias, fikce, spekulace

Václav Janoščík úhel duben 2016

Tiresias je jednou z nejzajímavějších postav antické a snad i současné mytologie. Pohybuje se mezi světem lidí a bohů, mezi přítomností a budoucností, mezi ženstvím a mužstvím. Bohové ho proměnili na sedm let v ženu, a když Zeus a Héra mají spor o to, kdo má při sexuálním styku větší rozkoš, jestli žena, či muž, nechají se rozsoudit právě v dané věci zkušeným Tiresiem. Ten dá za pravdu Diovy, totiž že ženy mají větší potěšení, a Héra jej za trest učiní slepým. Zeus nemůže prokletí odčinit, a tak alespoň Tirésiovi namísto zraku propůjčí věšteckou schopnost. Jeho chyba (říkat pravdu bohům, kteří přitom stojí jen o potvrzení svých názorů) a trest jsou tak vyváženy. Tiresias nevidí bezprostřední okolí, ale právě díky tomu má možnost nahlédnout mnohem širší horizont. Spíše než o skutečnou osobnost tak jde o symbolickou figuru, která řeckým epickým i tragickým vyprávěním poskytuje vhled (podle Aristotela je právě tento vhled anagnórise klíčovým prvkem tragédie). Tiresias vystupuje mimo jiné i v Sofoklově Antigoně; je tím, kdo prozradí Oidipovi, že on sám je vrahem svého otce.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné