Imaginace dystopie

Václav Janoščík recenze únor 2019

Dnešek, zdá se, je poznamenán především jedním paradoxem – rozporem mezi množstvím možností volit si své podmínky na straně jedné a nemožností tyto podmínky měnit na straně druhé. Právě dnes údajně můžeme být, kým chceme, dělat, co chceme, a zároveň zůstáváme naprosto neschopní tváří v tvář skutečným problémům, jakými jsou klimatické změny, populismus nebo antropocentričnost. Současné umění, se stále rostoucím počtem výstav, galerií i umělců a se stále menší schopností reálně působit na společnost, ale i estetiku, není jen příkladem tohoto paradoxu, ale možná jeho vrcholem. V jeho mezích lze takřka cokoli, ale právě za podmínky, že tato činnost (agency) zůstane pouze uměleckou.

Podělte se:

Umění jako domov?

Václav Janoščík recenze prosinec 2013

Výstava Kde domov můj? v DOXu / Psát recenzi projektu Kde domov můj? je poměrně náročný úkol. Kromě samotné výstavy totiž zahrnuje také těžko uchopitelnou veřejnou výzvu, ambiciózně pojaté webové stránky prezentující všechna zaslaná díla, iniciativu neziskových...

K čemu je teoretik I

Václav Janoščík úhel říjen 2013

Většina lidí se živí vytvářením věcí. To znamená něčeho, co někdo další může využít nebo spotřebovat, ideálně k výrobě něčeho dalšího. Umělec je nutně v nepříjemné situaci, protože jeho existenciální podmínkou je právě tvořit něco mimo tento kruh produkce a...

Hra na realitu

Václav Janoščík téma duben 2018

Umění, hry a kapitalismus / Hry, které označujeme za počítačové, ačkoli je hrajeme na mobilních telefonech a v rámci řady jiných herních platforem, mají čím dál tím větší vliv na naši identitu, hodnoty a vnímání reality. Navíc představují kulturní sféru, která je...