Systém pražské hromadné dopravy
V polovině 80.let rostla síť pražské hromadné dopravy nebývalým tempem, rychle stoupal počet autobusových linek, zvyšovala se frekvence všech spojů a budovala třetí dráha metra, trasa B. V této situaci vyhlásil Dopravní podnik záměr sjednotit formu navigačního systému napříč různými přepravními prostředky a usnadnit tak orientaci čím dál tím většímu množství cestujících. Byla vypsána soutěž a vyzváni tři návrháři; vedle autora původního vizuálu podzemní dráhy, Jiřího Rathouského, také Milan Míšek a Rostislav Vaněk.
„Zásadní rozdíl mezi mým pojetím a pojetím Rathouského byl ten, že já jsem se snažil, aby systém byl nadnárodní a neutrální, zatímco Jiří Rathouský chtěl vytvořit „český“ systém,“ popsal s odstupem Vaněk hlavní charakteristiku své vítězné práce. Čisté geometrické tvary, globální písmo Helvetica, jasné kontrastní barvy a především touha po výrazové neurtralitě, zdůraznění logiky a funkčnosti, to vše učinilo z Vaňkova návrhu emblém domácího grafického modernismu. Zatímco v jiných částech světa se v té době začínala prosazovat hravost, kontextualizace a postmoderna, v ulicích hlavního města měla ještě vládnout idea komunikační standardizace ve svém vrcholném (či pozdním) stádiu.
Grafický mechanismus, který měl ambice přepsat podobu metropole se však nakonec nasadil pouze v podzemní dráze a i zde jej postupem času rozdrobily různé dílčí zásahy a záplavy reklamního smogu. Představa jednotného stylu pražských stanic, zastávek a nástupišť tak zůstala pouze nenaplněným modernistickým snem.
Velká data a hledání ztracených světů
Lukáš Pilka téma únor 2020
Digitalizace velkého množství dat a jejich následné zužitkování patří k výzvám současnosti také v dějinách umění. Jednou z možností, které se skrze strojové učení nabízí, je využít je při tvorbě rekonstrukcí uměleckých děl, stylových imitací nebo imitací celých...
Jak algoritmy myslí, tvoří a lžou
Lukáš Pilka téma říjen 2021
Technologie strojového učení, označovaná také jako neuronové sítě, je volně inspirována uspořádáním biologických neuronů v mozku. Jde o algoritmus dobře použitelný ke klasifikaci i generování (nejen) vizuálních dat.
Skutečné zážitky ve virtuálním světě
Lukáš Pilka téma květen 2020
Setkejte se s uměním v digitální simulaci, projděte se nepostavitelnou architekturou, prohlédněte si nevystavitelné exponáty, navštivte vzdálená místa a promluvte si s historickými osobnostmi. Ponořte se do imaginárního muzea, které nikdy nezavírá.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?