Památník v Lidicích má novou ředitelku

Anežka Bartlová zprávy květen 2017

Lidice – Novou ředitelkou Památníku Lidice se na základě výběrového řízení stala historička umění Martina Lehmannová, která dosud pracovala v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze a třetím rokem předsedá české sekci Mezinárodní asociace muzeí ICOM. Místo ředitele Památníku se uvolnilo po odchodu Miloše Červencla do důchodu.

Lehmannová je absolventkou Semináře dějin umění Masarykovy univerzity v Brně. Deset let pracovala na kurátorských pozicích v Moravské galerii, kde se věnovala především výstavám užitého umění. Připravovala například program pro rodný dům Josefa Hoffmana v Brtnici (2006–07) nebo Jurkovičovu vilu (2007–11). Poté přešla do Muzea hlavního města Prahy (2012–14), kde působila též ve sbírce užitého umění. Poslední dva roky je zaměstnána v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze.

Památník Lidice je státní příspěvkovou organizací Ministerstva kultury, jejímž posláním je pečovat a rozvíjet odkaz vyhlazení obce Lidice. Od roku 2008 spravuje též památník v Ležákách a správně pod něj spadá též areál v Letech u Písku (od roku 2009). Ten by měl být, podle posledních informací, v blízké bodě převeden do správy Muzea romské kultury, stejně jako památník v Hodoníně u Kunštátu.

Lehmannová poskytla art+antiques zkrácenou verzi své vize fungování Památníku Lidice. Z ní vyplývá, že jí jde především o zapojení do sítě dalších paměťových institucí v Evropě, ale i míst, která pečují o udržování povědomí o zločinech podobných lidické tragédii. K tomu by mělo přispět i vybudování již v minulosti plánovaného Mezinárodního dokumentačního centra válečných represí na civilním obyvatelstvu. Chce rovněž usilovat o zřízení metodického centra pro památníky v muzeích, zaměřeného na fungování a rozvoj institucí pracujících v exteriéru a s důrazem na nutnost zachování piety.

Rozšíření pole aktivit Lehmannová plánuje i pro Galerii Památníku Lidice, která spravuje sbírku mezinárodního umění, jejíž součástí jsou díla Gerharda Richtera, Josepha Beuyse či Sigmara Polkeho. Výstavní program by podle jejích představ měl zahrnovat i architekturu. „Práci pro Lidice a Ležáky zasvětili kus svých životů a realizace patří k tomu nejvýznamnějšímu, co vytvořili. Jejich reakce na události zhmotněné do realizací památníků z valné většiny determinují náš současný postoj k Lidicím i Ležákům. Jména autorů Františka Marka, Ladislava Žáka, Václava Hilského, Richarda Podzemného, Antonína Tenzera nebo i Bohumíra Prokůpka jsou veřejnosti málo známá, byť jejich tvorba a úvahy o světě kolem nás mají velký význam,“ píše v koncepci Lehmannová.

Zaměření Památníku se bude úzce dotýkat muzeologická konference Odvaha k zodpovědnosti. Jak sdělit nevyslovitelné? Muzea a tragické dějiny 20. století, kterou na podzim chystá Český výbor ICOM ve spolupráci s partnerskými organizacemi ze Slovenska a Rakouska.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné