Osmička na exitu 90
Již téměř měsíc funguje v Humpolci "zóna pro umění" 8smička. Na půl cesty mezi Prahou a Brnem ze soukromé iniciativy vzniklo nové kulturní centrum, které lze srovnávat s pražským DOXem či brněnskou Fait Gallery.
Ve středu 18. dubna se uskutečnila “velevernisáž” k otevření “zóny pro umění” 8smička v Humpolci. Nový kulturní prostor v Kamarytově ulici leží na odbočce z D1 na půl cesty mezi Prahou a Brnem. Autoři projektu si slibují, že se stane místem, kde bude možné zastavit se na cestě po dálnici a “propojovat centrum a periferii”. Impulz pro vytvoření přišel před pár lety od několika místních lidí s potřebou vytvořit kulturní instituci pro veřejnost věnující se zprostředkování umění, ale i komunitním aktivitám s přesahem do veřejného prostoru. Platforma nakonec vznikla v industriálním komplexu na ploše téměř 3000 m2. Původní továrna na vlněné látky Karla Trnky byla v roce 1948 znárodněna a jako součást podniku Sukno dostala pořadové číslo 08. Proto se právě osmička propisuje celým konceptem nového centra.
Úvodním slovem zahájila vernisáž nová výkonná ředitelka Marcela Straková, dříve vedoucí marketingu a PR v Národní galerii v Praze. Postupně byli kurátorkami představeni všichni členové produkčního týmu a nakonec hosty přivítali Barbora a Zdeněk Rýznerovi, členové správní rady Nadačního fondu 8smička a iniciátoři velkorysého projektu. Dostupnost akce pro “přespolní” zajišťovali speciální vernisážové autobusy na trase z Prahy a Brna, i přesto však tvořili velkou část návštěvníků místní zájemci o umění. Na závěr slavnostní otevření doprovodilo vypuštění efektního modrého kouře z továrního komína. Později po zahájení provozu následovala pro zájemce ještě prohlídka Humpolce s nepřehlédnutelnou postavou české literární scény, Ladislavem Čumbou.
Zahajovací výstava domácí kurátorky Emmy Hanzlíkové a přizvané kurátorky Markéty Vinglerové Pocta suknu (do 12. 8.) je symbolicky věnovaná textilu v umění a zároveň si v názvu přisvojuje a přímo odkazuje k poctám, které tvořila rodačka z Humpolce Zorka Ságlová. Pocta suknu představuje průřez tvorbou umělců vyjadřujících se skrze textil od začátku 20. století až po současnost. Kurátorsky je uchopená skrze osm kapitol v širokém rozpětí témat od haptiky v textilním výtvarnictví až po politizaci textilního média. Vystavuje zde více než 80 českých a slovenských umělců – namátkou František Drtikol, Adriena Šimotová, Jiří Valoch, Júllius Koller, Markéta Othová nebo Klára Hosnedlová. K výstavě vyšla publikace.
Rekonstrukci bývalé soukenické továrny realizovalo architektonické studio OK Plan Architects, které můžeme znát skrze humpoleckou realizaci rodinného domu Plecháč a které vede architekt Luďek Rýzner. Za architekturou výstavy stojí Zbyněk Baladrán. O vizuální styl 8smičky se starají Štěpán Malovec s Martinem Odehnalem a autorem loga je Studio Najbrt. Hravou stavebnici Špulka v prostoru dílny vytvořil ateliér SAD.
Zóna pro umění 8smička nechce být jen galerií, ale sdružovat mnoho kulturních aktivit. Prostor dále tvoří kavárna, knihkupectví s literaturou o umění, auditorium, dílna a v třetím patře se nachází zatím prázdný depozitář, který by později měla naplnit díla ve správě fondu. Přesto výstavy moderního a současného umění a jejich doprovodné programy budou podle Strakové zastávat hlavní místo v programu. Během roku by měli proběhnout zpravidla tři výstavy, ale již menšího rozsahu než Pocta suknu.
Obsah
web zima 2019
Starým mistrům se věnujeme hned třikrát, a to v souvislosti s novou expozicí Národní galerie ve Schwarzenberském paláci a vídeňskými výstavami Albrechta Dürera a Caravaggia s Berninim. Na kontext se v další části svého seriálu o zásadních pojmech teorie umění soustředil...
Obsah
web listopad 2019
Co si počít s „epidemií“ starchitektů? Nad tuzemskou i zahraniční situací se zamýšlí Karolina Jirkalová. Laterně magice, jejímu výzkumu a výstavním prezentacím se věnuje Jan Wollner. O české egyptologii jsme hovořili s Miroslavem Vernerem. A neztrácíme s převládajícím...
Výtvarníkem roku se stal Zbyněk Baladrán
zpráva tisková web
Cenu Osobnost roku za nejvýznamnější umělecký počin roku 2014 získal jednačtyřicetiletý Zbyněk Baladrán.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?