Oceněná vzpoura

Karolina Jirkalová staveniště únor 2007

Cenu Archiwebu 2006 získal architekt Martin Rajniš za nejzajímavější příspěvek do současné diskuse o moderní architektuře v ČR. „Rajniš je ledoborcem brázdícím zamrzající vody českého stavebnictví. Zvyšující se počet regulativů, normativů a subjektivních rozmarů v českém stavebnictví dostal v podobě Rajnišových domů pohlavek a snad se nad sebou zamyslí,“ komentuje redakce internetového portálu svou volbu.

Marin Rajniš, v 70. letech člen dnes už téměř legendární Školky libereckého SIALu, je jedním z autorů obchodního domu Máj na pražské Národní třídě. V 90. letech působil v D.A. Studiu, které se mimo jiné podílelo na stavbě centra Nový Smíchov. Po jeho rozpadu založil spolu s Patrikem Hoffmanem kancelář H.R.A., která se intenzivně věnovala vývoji vlastního patentovaného stavebnicového konstrukčního systému. Ten použili v projektech několika rodinných domů a částečně i v návrhu na novou poštovnu na Sněžce.

Už tady se začaly Rajnišovy konflikty s nejrůznějšími úřady přiostřovat, téměř žádný z projektů nebyl povolen. Začátkem loňského roku vyzval Rajniš v diskusním pořadu České televize mladé architekty, aby stavěli načerno, následovala přednáška s názvem Stavba a právo na vzpouru a dokumentární film Martin Rajniš – strategie svobody.

Rajniš jako architekt ale protestuje především svými stavbami: vedle své chalupy v Maxově v Jizerských horách postavil „sklad dřeva ve tvaru domu“ a jeho protestsong završila Věž Schlozberg – „sklad dřeva ve tvaru věže s kontrolním schodištěm“ –, která v létě vyrostla na nedalekém kopci. Úřady neústupně vyžadují stavební povolení, ale Martin Rajniš, který nemá ve zvyku se vzdávat, opakuje, že věž je jen sklad na výšku a že zákon stavební povolení na uložené dříví nevyžaduje. „Poženu to klidně až do Štrasburku. Jde o princip. Snažím se udržet si svou svobodu a udělat věc, kterou zákon nijak nereguluje,“ říká architekt. Jako ústupek vnímá i jakékoli návrhy na zpětnou legalizaci stavby. Tleská mu nejen Archiweb, studenti architektury a četní návštěvníci maxovské louky, ale také redakce Art&Antiques.

Podělte se:

Náměstí pro „ne-město“

Karolina Jirkalová téma prosinec 2021

Panelová sídliště získala v rámci kritiky modernismu nálepku jakýchsi „ne-měst“ a tento stín na nich ulpívá dodnes. Jejich prostorovému uspořádání skutečně chybí mnohé z toho, na co jsme zvyklí z tradičních městských struktur. Přináší to však skutečně jen

1. Go─Ź├írova galerie v Automatick├Żch ml├Żnech, foto Michal Kudl├í─Źek.jpg

Kulturní mlýny

Karolina Jirkalová Tomáš Klička výstava listopad 2023

Otevření nových prostor regionálních galerií většinou nevyvolá velký mediální rozruch. Ale najdou se i výjimky – loni galerie PLATO v budově bývalých ostravských jatek, letos pak areál někdejších Winternitzových automatických mlýnů v Pardubicích, kde nově sídlí hned...

To je v naší moci

Karolina Jirkalová rozhovor červenec 2020

Ateliér Jiřího Opočenského a Štěpána Valoucha je již několik let stálicí tuzemské architektonické scény. Do povědomí širší veřejnosti však zřejmě proniknul až teď – díky realizaci sídla sklářské firmy Lasvit v Novém Boru. S oběma architekty jsme se bavili o...