Nová ředitelka Národního muzea

Anežka Bartlová zprávy říjen 2017

Cetinje – Na začátku srpna byla do funkce ředitelky Národního muzea Černé Hory jmenována Vjera Borozan, ředitelka on-line platformy Artyčok.tv a pedagožka pražské AVU.

Černohorské Národní muzeum, jež má složitou historii, zastřešuje čtyři části: Historické museum, pod něž spadá i řada památníků; Galerii umění Dado Durice, která má několik oddělení; dále nově otevřené Archeologické muzeum s lapidáriem a Etnologické muzeum. „Jsem první nestranický ředitel v historii instituce“, říká k tomu Borozan s odkazem na to, že se jedná o významný post, který byl dosud vnímán jako politická funkce.

Vera Borozan se narodila v Krnově, dětství prožila v Černé Hoře a studia dějin umění absolvovala na pražské Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 2011 pak vede on-line platformu Artyčok.tv a učí na AVU. V obou dosavadních pozicích chce, podle vlastních slov, pokračovat. Plánuje, že bude střídavě pobývat dva týdne v Praze a dva v Cetinje.

V nové funkci se chce soustředit především na stabilizaci rozpočtu a přivést do muzea víc peněz. Nejaktuálnějšími úkoly, které bude muset řešit, je dokončení inventarizace rozsáhlých sbírek, zpracování a prezentace archivů (například dokumentace bienále umění v Cetinje či archivu Hnutí nezúčastněných v Podgorice) a utřídění depozitářů. Ráda by navázala co nejširší síť kontaktů s podobnými institucemi v regionu či se sítí muzeí spolupracujících na platformě L’Internetionale. Uvažuje také o spolupráci s restaurátory z pražské AVU. Co se týče programu, chce se Borozan soustředit především na otevření muzea domácímu publiku, které o ně v posledních letech ztratilo zájem.

Muzeum umění Dado Durice v Cetinje, historickém hlavním městě Černé Hory, sídlí od roku 2012 v modernistické budově někdejší tržnice. Sbírky vznikaly postupně od 50. let, kdy bylo muzeum umění původně ustanoveno v rámci Národní knihovny. Jeho fondy dnes čítají na 2800 položek, včetně sbírky ikon, reprodukcí fresek, ale též současného černohorského umění a kolekce jugoslávského umění.

Aktuálně muzeum hostí výstavu o antifašistickém ženském hnutí v letech 1943–1953 Drugarice. Jedním ze základních programových plánů je pro Borozan obnovování kulturních kontaktů zpřetrhaných rozpadem někdejší Jugoslávie, a to jak v rámci regionu, tak ve vztahu k zahraničí.

Podělte se:

Chalupecký potřicáté

Anežka Bartlová recenze listopad 2019

Rámcem, který do značné míry určuje přehlídku sedmi finalistek a finalistů (včetně všech členek skupiny Comunite Fresca) je tentokrát společně sdílené prostředí: Životní, sociální, fyzické (materiálové), mediální… Kurátorky spolu s umělkyněmi a umělci se v ...

Je těžké říct, čí je to vlastně výstava

Anežka Bartlová rozhovor listopad 2020

Rozhovor s Isabelou Grosseovou a Jesperem J. Alvaerem se ohlíží za jejich víc než patnáctiletou společnou tvůrčí praxi a zejména aktuálními dvěma výstavami. Jednou z nich je samostatné dílo prezentované v rámci bienále Ve věci umění v pražském hotelu Panorama, druhou pak...

Pracovní skupina pro výzkum mimosmyslové estetiky

Anežka Bartlová portfolio červenec 2020

Proutkaři a výzkumníci / Pracovní skupina (pozn. 1) pro výzkum mimosmyslové estetiky vznikla za účelem zkoumání, mapování (pozn. 2) experimentálního ověřování (pozn. 3) a částečně popularizace (pozn. 4) výzkumu parapsychologických směrů.