Návštěvnost světových galerií v roce 2018
Nejnavštěvovanější výstavou se v loňském roce staly Heavenly Bodies: Fashion and the Catholic Imagination v newyorském Metropolitním muzeu (dále Met) s astronomickým 1,7 milionu návštěvníků, což znamenalo průměrnou denní návštěvnost 11 tisíc lidí. Výstava na pomezí žánrů, která kombinovala haute couture módu inspirovanou katolicismem s křesťanským uměním včetně liturgických předmětů pocházejících ze Sixtinské kaple, se tak stala divácky vůbec nejúspěšnější v historii instituce. Met si vedlo dobře rovněž v celkové návštěvnosti, kde s necelými sedmi miliony obhájilo třetí místo – prvenství připadlo pařížskému Louvru s 10,2 milionu návštěvníků.
V průměrné denní návštěvnosti se na druhém místě za Heavenly Bodies rovněž umístila výstava z Met – Michelangelo: Divine Draftsman and Designer. Ta představila umělcovy sochy, malby a více než stovku kreseb – denně ji zhlédlo průměrně 7900 lidí, celkem pak více než 702 tisíc. Pro srovnání: Nejnavštěvovanější výstava v roce 2017 – Icons of Modern Art: The Shchukin Collection ve Fondation Louis Vuitton – přilákala 1,2 milionu lidí, v denní návštěvnosti pak kralovala Unkei – The Great Master of Buddhist Sculpture v Tokyo National Museum s 11,2 tisíce.
Hned pětkrát se mezi desítku nejnavštěvovanějších výstav dostalo Šanghajské muzeum, a to především díky převzatým projektům. Paradoxně se tak právě 9000 kilometrů daleko od sídla instituce uskutečnila nejúspěšnější výstava v dějinách Tate Britain. Mistrovská díla z Tate Britain 1700‒1980 tu zhlédlo 618 tisíc diváků, v průměru 7,8 tisíce denně. Čtyřikrát se v první dvacítce ocitlo také Guggenheimovo muzeum v Bilbau. Všechny z dvaceti divácky nejvyhledávanějších výstav v návštěvnosti překlenuly hranici pěti tisíc diváků denně. Pro představu – nejnavštěvovanější loňskou domácí výstavou byla retrospektiva Františka Kupky ve Valdštejnské jízdárně, kterou vidělo celkem 90 tisíc lidí, tedy 660 denně.
Zaměříme-li pohled na výstavy podle jednotlivých kategorií, na poli současného umění poměrně překvapivě „vyhrál“ umělec korejského původu Do Ho Suh. To, co v případě jeho výstavy Almost Home v Smithsonian American Art Museum ve Washingtonu lákalo davy, však patrně bylo především volné vstupné (1,12 milionu celkem, 7,8 tisíce denně). V segmentu moderního umění si nejlépe vedla výstava věnovaná Marcu Chagallovi Chagall: The Breakthrough Years v Guggenheimově muzeu ve španělském Bilbau (453 tisíc celkem, 5,6 tisíce denně). Pro srovnání – pařížskou premiéru retrospektivy Františka Kupky vloni v Grand Palais vidělo 230 tisíc diváků. Šanghajské muzeum hostilo, měřeno v denní návštěvnosti, nejpopulárnější přehlídku umění 19. století – výběr umění Peredvižníků z Treťjakovské galerie přístupný zdarma (458 tisíc celkem, 6,6 tisíce denně). Mezi starými mistry primát drží zmíněná výstava Michelangela v Met. Jak dokládá nejen nejnavštěvovanější výstava Heavenly Bodies, ale i nejvyhledávanější výstava Muzea moderního umění Items: Is Fashion Modern?, výstavy věnované módě se těší stále větší oblibě.
Pařížský Louvre dokázal v celkové návštěvnosti institucí svoje první místo s obstojným náskokem nejen obhájit, ale dosáhl ještě výrazného meziročního nárůstu 26 procent. Vedení galerie to překvapivě přičítá nejen turistickému zájmu znovuoživenému po teroristických útocích v roce 2015 a úspěšné výstavě Eugèna Delacroixe (540 tisíc celkem, 5,4 tisíce denně), ale také značné popularitě videoklipu skladby Apeshit zpěvačky Beyoncé a jejího manžela, rappera Jay-Z. Výpravné video, které hudební celebrity natočily ve výstavních prostorách před Mona Lisou nebo Niké Samothráckou, se totiž stalo virálním hitem. Pobočka Louvru v Abu Dhabi otevřená koncem roku 2017 pak vloni přilákala jeden milion návštěvníků.
Skupina deseti nejvyhledávanějších muzeí je poměrně stabilní. Jediným nováčkem z poslední doby je pekingské Národní muzeum, které je už druhým rokem s návštěvností přesahující osm milionů na druhé příčce a zároveň představuje jedinou nezápadní instituci v top 10. V ní dále figurují hned čtyři londýnské instituce (Tate Modern, Britské muzeum, Národní galerie, Victoria and Albert Museum) a první desítku doplňují Vatikánská muzea, Národní galerie ve Washingtonu a Ermitáž.
Co z letošního přehledu vyplývá? Recept na divácky atraktivní výstavu, který lze z žebříčků vyvodit, sestává z několika ingrediencí: Móda, velká umělecká jména, zapojení celebrit a fotogeničnost, která zajistí šíření po sociálních sítích, a v neposlední řadě místo konání v hustě obydlené oblasti. Nezapomínejme nicméně na omezenou výpovědní hodnotu takových statistik, které ani zdaleka nemusí korespondovat s kvalitou.
Editorial
Tomáš Klička editorial červen 2022
První číslo ART ANTIQUES (tehdy ještě s &) vyšlo v červnu roku 2002, tedy už před těžko uvěřitelnými dvaceti lety. Historie našeho časopisu je tak objemná, až je takřka nepřehledná.
Falza a spol.
Tomáš Klička výstava prosinec 2021
Padělané umění všeobecně považujeme za cosi podřadného. Za běžných okolností leží uklizené hluboko v depozitářích a raději se o něm příliš nemluví. Nyní se ale hned na dvou výstavách ocitlo v centru pozornosti: ve Šternberském paláci Národní galerie a v Galerii...
Editorial
Tomáš Klička editorial červenec 2022
Návštěva jakékoli výstavy je vedle duševního výkonu často i výkonem fyzickým. Své o tom vědí zejména návštěvníci rozsáhlých mezinárodních přehlídek typu bienále. Hned několik vám jich přinášíme i v tomto letním čísle.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?