Místopis inspirace
Rok 2018 přinesl v souvislosti s oslavami jubilea republiky smršť výstav věnovaných meziválečnému umění. Společným jmenovatelem těch nejvýraznějších pak bylo jméno kurátorky Anny Pravdové, pro kterou výstavy jako František Kupka 1871–1957, Josef Šíma: Cesta k Vysoké hře nebo expozice 1918–1938: První republika znamenaly završení několikaletého profesního víceboje. Ten přirozeně navazuje na její dlouhodobý zájem o česko-francouzské kulturní vztahy a nejinak je tomu i v případě čtvrté loňské výstavy, věnované tentokrát Bretani a českým umělcům, na níž Pravdová spolupracovala s Kristýnou Hochmuth. Mezi ostatními projekty však neprávem trochu zapadla.
Ruská avantgarda na Hluboké
Jakub Hauser recenze červen 2021
Alšově jihočeské galerii se podařilo šťastným načasováním mezi třetí vlnu koronavirové krize a vrbětickou kauzu (která mohla nepochybně zvrátit vydání vývozního povolení ruským ministerstvem kultury) přichystat na letošní výstavní sezonu unikátní projekt: díky...
Po stopách vlastného tieňa
Tina Poliačková recenze zima 2019
„Čím víc brzdím, tím víc prachu zahaluje můj hněv. Zapomenutý a nedořešený věci žádaj o svý místo, nechat je vysušit na slunci a jejich prach rozsypat po všech těch místech, vrátit jim to zpátky. Mám spoustu nezničitelných zážitků,“ rezonujú slová (anti)hrdinu na...
Mramorové schody a oranžový vztek
Michal Novotný recenze únor 2020
V polovině ledna skončilo 9. trienále současného umění v Moderní galerii v Lublani s podtitulem Mrtvé a živé (Dead and Alive), jediná loňská mezinárodní přehlídka kurátorovaná českým kurátorem.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?