Po stopách vlastného tieňa

Tina Poliačková recenze zima 2019

„Čím víc brzdím, tím víc prachu zahaluje můj hněv. Zapomenutý a nedořešený věci žádaj o svý místo, nechat je vysušit na slunci a jejich prach rozsypat po všech těch místech, vrátit jim to zpátky. Mám spoustu nezničitelných zážitků,“ rezonujú slová (anti)hrdinu na konci poviedky Josefa Bolfa s názvom Zlatý časy (nakladateľstvo Divus, 2009), ktoré i dnes môžu pôsobiť príhodne. Autor, ktorého výstava práve prebieha vo Veletržnom paláci, má totiž očividne i po mnohých rokoch umeleckej práce stále čo povedať.

Josef Bolf: Tušení stínu, pohled do výstavy, 2019, foto: NGP

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné