Média a umění

Miroslav Schubert názor květen 2007

Každé jaro se některé z českých galerií připravují na další ročník veletrhu Art Prague. Všichni galeristé přemýšlejí, jakou zvolit strategii, aby co nejvíce zaujali a pokud možno i prodali díla umělců, které „zastupují“. Vždy mne s přípravami na veletrh napadá kromě jiného otázka: Jaký je obraz současného umění v médiích? A také – jak dlouho trvá, než veletrh získá význam, po kterém všichni volají.

Můj přítel, malíř, který se dlouhá léta pohybuje v tržním prostředí, tvrdí, že například veletrhu v Bologni trvalo deset let, než začal být respektován. V současnosti se ale „zvedne“ celá Itálie, aby tuto událost navštívila. Prestižní veletrhy jsou nejen místem setkání galeristů a odborné veřejnosti, ale – a to hlavně – možností, kde případný zájemce (sběratel, investor i náhodný kupec), může objevit vedle zavedených jmen i jiné, neméně zajímavé, avšak dosud ne tak známé umělce.

Čím to ale je, že pražský veletrh není prozatím uspokojivěji navštěvován? Je sice pravdou, že současné výtvarné umění je na chvostu zájmu médií a tedy i široké veřejnosti, možná je chyba v propagaci a nebo nejsme schopni (vystavující galerie) přilákat obecenstvo. Jak a čím přesvědčit média, aby o výtvarném umění více informovala?

Nedávno jsem kurátoroval výstavu olomouckého malíře Miroslava Šnajdra Pocta Gustavu Klimtovi, která proběhla v Galerii Primavesi, v secesní vile, která patřila průmyslníkovi Otto Primavesimu, jehož předkové se do Olomouce koncem 18. století přistěhovali z Itálie. Otto spolu se svou manželkou Eugenií, vídeňskou herečkou s uměleckým pseudonymem Mäda, vilu postupně zaplnili uměleckými skvosty, dokonce zde viselo více než patnáct Klimtových obrazů.

Klimtovy krajiny se do této vily navrátily v interpretacích Miroslava Šnajdra, umělce, jehož dílo se neustále rozvíjí a zároveň vrací v jakýchsi spirálách zpět k tematickým okruhům – citace, parafráze jsou častými tématy jeho práce, prostupují celým jeho dílem. Výstava byla velmi hojně navštěvována a to nejen místními. Jistě díky kvalitě vystavených prací, ale také proto, že během trvání výstavy vyšel v Reflexu rozhovor s autorem, který pomohl výstavu značně zviditelnit.

Pražský veletrh má tedy do desátého výročí ještě trochu času a stejně tolik máme i my, abychom média i návštěvníky přesvědčili soustředěnou prací a vysokou kvalitou, kterou taková přehlídka musí splňovat. A pokud ho nestihnou navštívit tento rok, ještě vzkazuji: Co nepoznáte, nemůžete mít ani rádi.

PS: Momentálně začala některá média informovat o šňůře výstav reprodukcí Karla Gotta. A pak že není zájem.

Podělte se:

RE: Národní galerie vybírá a vybírá

Vít Havránek názor říjen 2018

Byl jsem časopisem art+antiques požádán o krátký komentář k výběrovému řízení na vedoucí/ho Sbírky poválečného a současného umění Národní galerie v Praze, jehož jsem se účastnil. Pro přesnost poněkud rozvádím.

Galerie Nilufar

Adam Štech názor červen 2008

V rámci letošního milánského veletrhu designu své brány otevřela i kultovní galerie Nilufar, která stojí v samém srdci města na via della Spiga, ulici, která je jedním z nejrušnějších center oděvního designu na světě. Až se vám podaří prodrat se přes davy elegantních...

Poezie pro každý den

Jana Tichá názor březen 2007

V posledních týdnech připravujeme k vydání další číslo časopisu Zlatý řez, tentokrát na téma Mediální fasáda. Dvacáté deváté číslo Zlatého řezu vyjde 13. března a večer bude představeno v kině Světozor v souvislosti s přednáškou berlínského architekta Jana Edlera,...