Jen smutek a touha
Michal Novotný recenze září 2016
Roman Štětina v ostravském Platu / Roman Štětina se v posledních dvou letech stal pravděpodobně mezinárodně nejznámějším českým umělcem do třiceti let. Důvodem není ani tak Cena Jindřicha Chalupeckého z roku 2014, která má stále spíše lokální než evropský vliv. Více asi pomohla cena z frankfurtské Städelschule, továrny na budoucí umělecké hvězdy, kterou mu minulý rok udělil sám Douglas Gordon. Hlavním důvodem ale určitě bude neslábnoucí zájem mezinárodních kurátorů o jeho práci, který svědčí o její schopnosti promlouvat k mezinárodnímu publiku, a zároveň přitom neztratit pečeť geopolitické či národní identity. Ta je totiž stále v současném umění nesmírně důležitá. Štětina tak má potenciál stát se tím jedním českým umělcem, kterého si mezinárodní kurátor vybere do připravované skupinové výstavy nebo programu své instituce. Daří se mu totiž už v poměrně mladém věku to, co již předtím Evě Koťátkové, Dominiku Langovi nebo Zbyňku Baladránovi a co platí za recept na úspěch již od dob Jána Mančušky: pracovat s lokálním obsahem současnou mezinárodní formou a přitom si vytvořit svébytný rozpoznatelný styl. Zní to sice jednoduše, ale vybalancovat onu autonomii se srozumitelností – navíc často ve vztahu k někomu, kdo náleží zcela odlišnému kulturnímu kontextu – není vůbec snadné.
Jakub Hájek a František Hanousek
Michal Novotný portfolio prosinec 2021
Za poslední dva roky se tvorba Jakuba Hájka a Františka Hanouska proměnila téměř k nepoznání. Podobně jako celé současné umění, které přešlo od postinternetového okouzlení technologickým, nelidsky dokonalým povrchem k osobní citové investici vtělené do rukodělného,
Mramorové schody a oranžový vztek
Michal Novotný recenze únor 2020
V polovině ledna skončilo 9. trienále současného umění v Moderní galerii v Lublani s podtitulem Mrtvé a živé (Dead and Alive), jediná loňská mezinárodní přehlídka kurátorovaná českým kurátorem.
Těla bez duše
Michal Novotný zahraničí září 2021
Samostatná výstava německé umělkyně Anne Imhof za účasti dvacítky dalších umělců opanovala až do 24. října celý tříhektarový prostor pařížského Palais de Tokyo.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?