Jakub Hájek a František Hanousek
Michal Novotný portfolio prosinec 2021
Za poslední dva roky se tvorba Jakuba Hájka a Františka Hanouska proměnila téměř k nepoznání. Podobně jako celé současné umění, které přešlo od postinternetového okouzlení technologickým, nelidsky dokonalým povrchem k osobní citové investici vtělené do rukodělného, lopotného obrábění a škrabání.
Jakub Hájek a František Hanousek, detail, ze skupinové výstavy Karneval Chátry: rozplizlé osudy, Holešovická šachta, Praha, 2021, foto: autoři
Jakub Hájek a František Hanousek: Fumigator glysis, dřevo, šelak, měď, ze skupinové výstavy Hairy earthtongue, weeping toothcrust, fairy rings, Galerie FUTURA, Praha, 2020, foto: Tomáš Souček
Jakub Hájek a František Hanousek: instalace pro maringotku Dálava, odhalené vnitřní části tetrapakových obalů (hliníková folie), pigment práškový černý a stříbřitý, šelak, akrylový tmel, měděný a stříbrný drát, ze skupinové výstavy Sedlina, když naše fidli fidli nás provází, Dálava space, Praha, 2021, foto: Bianka Chladek
Jakub Hájek a František Hanousek: bez názvu, lepenková krabice, dřevo, mořidlo, drátěné scoubidou, šelak, měděný a stříbrný drát, hliníková páska, ze skupinové výstavy Karneval Chátry: rozplizlé osudy, Holešovická šachta, Praha, 2021, foto: autoři
Jakub Hájek a František Hanousek: J Jab it (jumped for it), tiskový filament PLA, digitální tisk na vlajkovině, plastikové modely cestovních zavazadel, směs opadané omítky, ze skupinové výstavy Wasting Around: Traditions in Verses, Bistro 21, Lipsko, 2020, foto: autoři
Jakub Hájek a František Hanousek, K knelt for it, dřevo, šelak, měď, mýdlová hmota, směs pigmentu a koroze, ze skupinové výstavy Wasting Around: Tradition in Verses, Bistro 21 gallery, Leipzig, foto: autoři
Mramorové schody a oranžový vztek
Michal Novotný recenze únor 2020
V polovině ledna skončilo 9. trienále současného umění v Moderní galerii v Lublani s podtitulem Mrtvé a živé (Dead and Alive), jediná loňská mezinárodní přehlídka kurátorovaná českým kurátorem.
Těla bez duše
Michal Novotný zahraničí září 2021
Samostatná výstava německé umělkyně Anne Imhof za účasti dvacítky dalších umělců opanovala až do 24. října celý tříhektarový prostor pařížského Palais de Tokyo.
Moje bolest je tvoje měna
Michal Novotný recenze zima 2020
První záběr, který jsem z nového filmu umělkyně Wu Tsang po příchodu do promítací místnosti viděl, bylo torzo sedící Afroameričanky s jakoby nagelovanými, splývajícími vlasy po ramena, zdůrazňujícími trojúhelník čela a lícních kostí, ve světle zelené košili s...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?