Editorial

Tomáš Klička editorial září 2021

Odkaz jednoho z nejznámějších amerických malířů druhé poloviny 20. století je nestoudně zneužíván. Alespoň takové je vyznění nového televizního dokumentu, který je pro mě vrcholem letošní okurkové sezóny.

Nemyslím přitom Pollocka, Warhola ani Normana Rockwella. Řeč je o Bobu Rossovi, umělci, o kterém jste možná nikdy ani neslyšeli.

Oproti ostatním jmenovaným jsme se Bobem v časopise nikdy nezabývali, a je tak na čase tento dluh alespoň částečně splatit. Jeho legendární televizní cyklus The Joy of Painting (Radost z malování), vysílaný v letech 1983 až 1994, v Americe podnítil k tvorbě nespočet nedělních malířů. Divák ve většině ze 400 dílů sleduje proces vzniku vždy nové líbivé romantické krajinomalby americké divočiny. Rossovy vysoce uklidňující malířské tutoriály, které doprovázel šeptaným komentářem, terapeuticky účinkovaly na stovky milionů lidí. „Neexistují chyby, jen šťastné nehody,“ zní jedna z jeho populárních motivačních vět. Ač muž s ikonickým „afrem“ zemřel v roce 1995, jako internetový mem a obchodní značka žije dál.

Není se tak co divit, že se televizní učitel malby a jeho osudy dostaly do hledáčku dokumentu z produkce Netflixu Bob Ross: Šťastné náhody, zrada a chamtivost. Bob byl, soudě podle vzpomínek okolí, čistá duše. Podobně jako Joseph Beuys deklaroval, že každý může být umělec (i když si pod tím každý z nich představoval něco docela jiného). Film sleduje Rossův život i úspěšný byznys založený na kurzech malování a licencovaných malířských pomůckách. Jeho příběh však ústí v soudní drama ne nepodobné tuzemskému boji o Krtečka, protože po Rossově předčasné smrti došlo k roztržce mezi malířovými nejbližšími spolupracovníky a ziskuchtivými dědici autorských práv.

Bobovy generické krajiny i dílka nespočtu jeho následovníků jsou kýče. Přesto jsou jeho persona i kult fascinujícím a dojemným fenoménem. Jenže zazvonil zvonec, je tu září a okurkové sezóny je konec, a tak se místo Boba můžete na příštích stránkách těšit na opravdové koryfeje světa umění: Josefa Mánesa, Annu Hulačovou nebo třeba Anne Imhof.

Podělte se:

Editorial

Tomáš Klička editorial červen 2022

První číslo ART ANTIQUES (tehdy ještě s &) vyšlo v červnu roku 2002, tedy už před těžko uvěřitelnými dvaceti lety. Historie našeho časopisu je tak objemná, až je takřka nepřehledná.

Falza a spol.

Tomáš Klička výstava prosinec 2021

Padělané umění všeobecně považujeme za cosi podřadného. Za běžných okolností leží uklizené hluboko v depozitářích a raději se o něm příliš nemluví. Nyní se ale hned na dvou výstavách ocitlo v centru pozornosti: ve Šternberském paláci Národní galerie a v Galerii...

Editorial

Tomáš Klička editorial červenec 2022

Návštěva jakékoli výstavy je vedle duševního výkonu často i výkonem fyzickým. Své o tom vědí zejména návštěvníci rozsáhlých mezinárodních přehlídek typu bienále. Hned několik vám jich přinášíme i v tomto letním čísle.