Dva a půl tisíce staveb bez památkové ochrany

Karolina Jirkalová zprávy duben 2021

Demolice neorenesanční vily z 19. století v brněnské ulici Hlinky přitáhla pozornost k několik let doutnajícímu problému nemovitých památek, které vinou historické administrativní chyby přišly o památkovou ochranu.

AA-48.jpg

ilustrace Miroslav Barták

Podle předběžných odhadů ministerstva kultury se to týká asi dva a půl tisíce nemovitostí, vesměs na jižní Moravě. Jen v Brně ztratilo památkový status zhruba čtrnáct set budov – mimo jiné Janáčkovo divadlo, palác Jalta, výstaviště a velká část domů v historickém centru.

Prohlašování památek bylo až do osmdesátých let 20. století v rukou místních samospráv, avšak nový, dodnes platný zákon z roku 1988 přinesl změnu – rozhodující slovo připadlo ministerstvu kultury. Jihomoravští památkáři chtěli na sklonku roku 1987, ještě během platnosti staršího zákona, prohlásit několik stovek nových památek. Vše bylo včas schváleno, nicméně fyzický zápis do ústředního seznamu památek probíhal až v letech 1988–1989, tedy za účinnosti zákona nového. Tato procesní chyba vyšla na světlo v roce 2016 v souvislosti s rekonstrukcí nemocnice v Tišnově a neplatnost těchto „pozdních zápisů“ do seznamu památek potvrdil loni v listopadu Nejvyšší správní soud, který se zabýval památkovou ochranou další polikliniky, tentokrát v brněnské Zahradníkově ulici. Tato stavba od architekta Jindřicha Kumpošta z dvacátých let 20. století dle něj skutečně památkou není a nikdy ani nebyla.

Toto soudní rozhodnutí má dalekosáhlé důsledky především v Brně, kde se vztahuje prakticky na všechny chráněné stavby 19. a počátku 20. století nejen v památkové rezervaci v centru města, ale především na historických předměstích, kde zůstaly bez jakékoli ochrany. Národní památkový ústav sice pro většinu zrušených památek zpracovává nové návrhy na prohlášení, ale než by všechny prošly schvalovacím procesem ministerstva kultury, trvalo by to několik desítek let. Další, zdánlivě jednodušší možností je vyhlásit brněnská předměstí, kde se vyskytuje nejvíce ohrožených památek, městskou památkovou zónou – stejný status mají v podstatě všechny historické čtvrti v Praze. Jak se však záhy ukázalo, jednoduché to nebude.

Národní památkový ústav se o vznik městských památkových zón na předměstích Brna snaží již delší dobu, problém s pozdními zápisy celý proces jen urychlil. Koncem loňského roku vznikl po dohodě s Kanceláří architekta města Brna (KAM), památkovým odborem magistrátu a dalšími stranami kompromisní návrh počítající s vyhlášením dvou těchto zón – Brno širší centrum a Královo Pole. Tento návrh byl v lednu také odeslán na ministerstvo kultury. Teprve poté se k návrhu vyjádřily rady dotčených městských částí, a to vzájemně protikladně – zatímco Žabovřesky souhlasily a Brno-sever chtělo chráněné území ještě rozšířit o sídliště Lesná, Královo Pole a především Brno-střed, jehož území se návrh dotkl nejvíce, byly zásadně proti.

Jak podrobně popisuje Matěj Kruntorád v článku na Artalku, během několika jednání u kulatého stolu, které uspořádal KAM, se zde proti památkovým zónám a památkové ochraně vůbec postavili přizvaní brněnští architekti v čele s Petrem Pelčákem. Primátorka za ODS Markéta Vaňková označila jejich názory strašící „skanzenizací“ města za odborné, a tedy stěžejní, skutečné experty na tuto problematiku, tedy historiky architektury či odborníky na památkovou péči, k debatě nikdo nepřizval. KAM následně vytvořil nový návrh jedenácti památkových zón, do nichž nespadá ani polovina území z původního návrhu NPÚ. Nezahrnují ohrožené části Starého Brna, ale ani vilovou českou úřednickou čtvrť v Žabovřeskách s Jurkovičovu vilou nebo většinu Černých Polí, tedy celky ležící na území městských částí, které se zónami souhlasily.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné