Co je muzeum? Nová definice a ICOM
Tomáš Klička zprávy říjen 2019
Kjóto – Základní otázka, co je muzeum a jakou roli má plnit, patřila k hlavním bodům programu Generální konference Mezinárodní rady muzeí ICOM, která se konala první zářijový týden v japonském Kjótu. Mimo jiné zde totiž proběhlo hlasování týkající se nové definice pojmu muzeum. ICOM představuje hlavní oborovou platformu a autoritu sdružující celosvětově přes 20 tisíc institucí ze 136 zemí. Vedle profesního etického kodexu, k jehož dodržování se všichni členové zavazují, patří k zásadním textům rady právě samotná definice muzea a ta měla být podrobena revizi a aktualizaci.
Současná definice platná v takřka nezměněné podobě už padesát let zní: „Muzeum je nevýdělečná, stálá instituce ve službách společnosti a jejího rozvoje, otevřená veřejnosti, která získává, uchovává, zkoumá, zprostředkovává a vystavuje hmotné i nehmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem výchovy, vzdělání a potěšení.“ Podle vyjádření Výkonné rady ICOM se však postupně ukázala tato formulace jako nedostačující, jelikož nereflektuje společenskou situaci a nároky počátku 21. století. Před několika lety tak bylo přistoupeno k hledání nové možné definice. Součástí procesu bylo i zasílání návrhů od jednotlivých zemí, kterých se sešlo více než 250 z celého světa. Finální definici připravila pro tuto příležitost sestavená pracovní skupina – Komise pro muzejní definici, výhledy a možnosti (Committee for Museum Definition, Prospects and Potentials). V červenci Výkonná rada ICOM zveřejnila následující, oproti předešlé výrazně delší definici, kterou předložila počátkem září ke schválení na Generální konferenci ICOM:
„Muzea jsou demokratizační, inkluzivní a vícehlasé prostory pro kritický dialog o minulostech a budoucnostech. Jsou si vědomi a dotýkají se sporů a výzev současnosti, uchovávají artefakty a exempláře pro dobro společnosti, chrání rozmanité vzpomínky pro budoucí generace a zajišťují všem lidem rovná práva a rovný přístup ke kulturnímu dědictví. Muzea jsou nevýdělečná. Jsou participativní, transparentní a aktivně spolupracují s různými společenstvími a pro různá společenství na sbírání, uchovávání, výzkumu, výkladu a lepšímu porozumění světu s cílem přispět k lidské důstojnosti, sociální spravedlnosti, globální rovnosti a blahobytu.“
Záhy po uveřejnění vyvolal návrh kontroverze. Kritici – mezi nimi představitelé Francie, Německa, Kanady nebo Ruska – usilovali o to, aby bylo jeho schválení odloženo. Naopak za novou definici se v hlasování postavily Spojené státy, Austrálie, Dánsko a dalších 34 delegací. Vyústěním debaty bylo hlasování, ve kterém bylo 70 procent delegátů pro variantu schvalování definice odložit a dále na jejím znění pracovat.
Odpůrci v čele s Francií poukazovali na „ideologičnost“ a nedostatečnou konzultaci definice s představiteli jednotlivých národních a regionálních zastoupení. Vedle tradicionalistických hlasů zazněly i názory poukazující na oslabení edukativní role muzea v předložené definici. Proti se postavil také François Mairesse, jeden z členů původní komise pro přípravu nové definice, který ještě před zveřejněním rezignoval. „Definice jednoduše a výstižně charakterizuje předmět a tohle není definice, ale příliš komplikované prohlášení módních hodnot,“ uvedl Maraisse pro magazín Art Newspaper. Kritici dále poukazovali na to, že vymezení není dost specifické a muzeum se v něm příliš neodlišuje od knihovny nebo kulturního centra.
Podle Art Newspaper kjótské hlasování provázely dlouhé diskuze týkající se především samotné formulace, nedostatečné prokonzultovanosti a procesních chyb namísto etických hodnot, jež nová definice reprezentuje. Těmi mají být závazek reagovat na sociální a mocenské nerovnosti světa, angažovanost v rámci občanské společnosti, ochota čelit environmentálním výzvám, ale i odmítnutí naivního sebeklamu domnělé neutrality, v němž podstatná část institucí a jejich reprezentantů žije. Příští Generální konference ICOM v roce 2022 se uskuteční v Praze. Pořadatelství na Český výbor ICOM přešlo poté, co se původní organizátor egyptská Alexandrie pořadatelství vzdal.
Editorial
Tomáš Klička editorial červen 2022
První číslo ART ANTIQUES (tehdy ještě s &) vyšlo v červnu roku 2002, tedy už před těžko uvěřitelnými dvaceti lety. Historie našeho časopisu je tak objemná, až je takřka nepřehledná.
Falza a spol.
Tomáš Klička výstava prosinec 2021
Padělané umění všeobecně považujeme za cosi podřadného. Za běžných okolností leží uklizené hluboko v depozitářích a raději se o něm příliš nemluví. Nyní se ale hned na dvou výstavách ocitlo v centru pozornosti: ve Šternberském paláci Národní galerie a v Galerii...
Editorial
Tomáš Klička editorial červenec 2022
Návštěva jakékoli výstavy je vedle duševního výkonu často i výkonem fyzickým. Své o tom vědí zejména návštěvníci rozsáhlých mezinárodních přehlídek typu bienále. Hned několik vám jich přinášíme i v tomto letním čísle.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?