Architekti v domech umění
Karolina Jirkalová staveniště prosinec 2011
Hned dva tuzemské domy umění nabízejí v zimních měsících namísto umění architekturu: Dům umění města Brna připravil výstavu Zdeněk Fránek: Útroby architektury (do 29. ledna), v Domě umění v Českých Budějovicích pak můžete navštívit expozici Projektil / Ze života lidí a domů (do 1. ledna).
V kontextu české architektury je Zdeněk Fránek bezpochyby solitérem – pro někoho nepřehlédnutelný tvůrce, pro jiného mimoběžný outsider. Jeho tvorba je zdánlivě velmi proměnlivá – volně se přesouvá od organiky k dědictví „české přísnosti“, od betonu ke dřevu, od malorozpočtových realizací k velkorysým záměrům. A zase zpátky. Nicméně ve své podstatě je Fránkovo přemýšlení o architektuře tvrdohlavě konzistentní.
„Základním skladebným vzorcem u domů Zdeňka Fránka je něco, co bychom mohli nazvat prostorový vír,“ píše kurátor brněnské výstavy Rostislav Koryčánek. „Toto označení postihuje důraz, který Fránek ve svém rozvrhu stavby klade na dynamiku prostoru, na jeho rozpohybování a jeho mísení. A je jedno, zda obvodový rámec domu je tvořen pravým úhlem nebo křivkou. Tento postup má blízko k hudební kompozici, kde hlavní motiv je rozpracován do dalších částí, ale nikdy se nevytrácí spojitost s celkem skladby.“
Podle Koryčánka pak současná výstava ukazuje, že se k výše zmíněnému tématu ve Fránkově tvorbě přidává další – téma pohybu v prostoru, pohybu v architektuře. Tento pohyb se ale „nemusí týkat jen vnitřního prostoru nebo lidského těla v něm, tuto aktivní roli je možné přisoudit i vnějším formám stavby“. Autoři výstavy se pokusili vyhnout klasické architektonické expozici, postavené na přehlídce realizovaných staveb. Zdeněk Fránek vytvořil pro Dům umění prostorové instalace, které demonstrují základní ideje jeho uvažování a nabízejí zážitek „útrob architektury“. Fránkovy instalace nenajdete v lednu a únoru jen v Brně, ale také ve Fóru experimentální architektury v MuseumsQuartier ve Vídni.
Projektil
Ani výstava ateliéru Projektil architekti není prvoplánovou prezentací projektů této kanceláře. Část výstavy je sice věnována snímkům jejich realizacím, ty ovšem nepocházejí z objektivů profesionálních fotografů architektury, ale z fotoaparátů všedních uživatelů staveb. Architekti vyzvali provozovatele svých veřejných realizací, ale i širokou veřejnost, aby jim poslali své amatérské snímky zachycující nějaký okamžik v některé z pěti staveb (Národní technická knihovna v Praze, Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, Centrum ekologických aktivit Sluňákov v Horce nad Moravou, expozice astronomie v NTM v Praze a Muzeum barokních soch a přilehlé zahrady v Chrudimi). Cílem je ukázat každodenní život a fungování jednotlivých staveb – v podstatě protipól profesionálních snímků architektury, které vznikají většinou ještě před tím, než se domy začnou skutečně používat, a až na výjimky nezobrazují žádné lidské postavy. Na základě výzvy přišlo do Projektilu na tisíc snímků, které budou nejen součástí výstavy, ale i katalogu.
Druhá část výstavy je pak věnována přímo městu České Budějovice. Architekti z Projektilu se pokusili zanalyzovat kvalitu veřejného prostoru ve městě. A to v několika vrstvách abstrakce: Petr Lešek si položil otázku, jak velký je společný prostor obyvatel města,
Ondřej Hofmeister se zabýval poměrným rozdělením dopravních ploch mezi chodce a motoristy, Roman Brychta spolu s dokumentaristy zmapoval „kulturní prostor“ Českých Budějovic, a to jak fyzický, tak virtuální. Zároveň s výstavou bude v Budějovicích spuštěna webová aplikace PUBLICSPY, která je schopná zaznamenat v mapě parametry pohybu lidí městem, trasy, časy a dobu strávenou na cestách a místech, ale i jejich postřehy, náměty či multimediální příspěvky. Vyhodnocením nashromážděných dat chce Adam Halíř vytvořit mapu prostoru, který jako město běžně vnímán není.
Náměstí pro „ne-město“
Karolina Jirkalová téma prosinec 2021
Panelová sídliště získala v rámci kritiky modernismu nálepku jakýchsi „ne-měst“ a tento stín na nich ulpívá dodnes. Jejich prostorovému uspořádání skutečně chybí mnohé z toho, na co jsme zvyklí z tradičních městských struktur. Přináší to však skutečně jen
Kulturní mlýny
Karolina Jirkalová Tomáš Klička výstava listopad 2023
Otevření nových prostor regionálních galerií většinou nevyvolá velký mediální rozruch. Ale najdou se i výjimky – loni galerie PLATO v budově bývalých ostravských jatek, letos pak areál někdejších Winternitzových automatických mlýnů v Pardubicích, kde nově sídlí hned...
To je v naší moci
Karolina Jirkalová rozhovor červenec 2020
Ateliér Jiřího Opočenského a Štěpána Valoucha je již několik let stálicí tuzemské architektonické scény. Do povědomí širší veřejnosti však zřejmě proniknul až teď – díky realizaci sídla sklářské firmy Lasvit v Novém Boru. S oběma architekty jsme se bavili o...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?