30. ročník Chalupeckého ceny
Anežka Bartlová zprávy únor 2019
Společnost Jindřicha Chalupeckého stihla v rozmezí jednoho měsíce vyhlásit laureáta devětadvacátého ročníku i finalisty pro rok 2019. Vítězem za loňský rok se stal Lukáš „Saliva“ Hofmann. Rozhodování porotců bylo podle jejich vlastních slov náročné a diskuse dlouhé. Mezinárodní komise ocenila „osobitý a emotivní přístup, který nicméně v ničem neustupuje z emancipačních pozic“. Porota rozhodla „na základě jeho instalace a mimořádné divadelní performance obnažující úzkosti světa, který jeho generace zdědila, a na základě důslednosti jeho hledání, které se vzpírá normativitě, lineární historii a předurčené budoucnosti“. Tatáž porota zároveň vybrala šest nových finalistů pro jubilejní 30. ročník. Jsou jimi: Andreas Gajdošík, Baptiste Charneaux, Marie Lukáčová, Pavla Malinová, Alma Lily Rayner a umělecké uskupení Comunite Fresca, složené z Dany Balážové, Markéty Filipové a Marie Štindlové.
Vyšší počet nominovaných podle vyjádření poroty souvisí s kvalitou přihlášených. Společnost Jindřicha Chalupeckého rozhodla ve výročním roce akceptovat vyšší náklady spojené s vyšším počtem finalistů. Stejně tak je podle slov ředitelky Společnosti Jindřicha Chalupeckého vítáno i rozhodnutí vybrat také autorky a autory, kteří se v ČR sice nenarodili, ale určitý čas zde tvoří a spoluutvářejí místní scénu. Za pozornost stojí i to, že oproti minulým letům většina umělců (pět z osmi) vystudovala brněnskou FaVU VUT.
Comunite Fresca (všechny autorky *1990) je uskupení tří autorek, jejichž doménou je tradiční technika malby do mokré omítky. Jejich tvorba cílí na veřejný prostor a je typická svou trvanlivostí – můžeme ji najít například na dvorku českobudějovické galerie Měsíc ve dne. Několik realizací vytvořily též v soukromých nemovitostech.
Andreas Gajdošík (*1992) pracuje především s médiem informace, a to jak v podobě abstraktní – tedy kódování malých programů–, i jako se zcela konkrétním komunikačním nástrojem. Rozesílal například e-maily cizím jménem anebo sbíral facebookové posty s islamofobními a xenofobními výroky, které poté vytiskl a nechal klauzurní komisi vyrovnávat se s nenávistí po svém.
Francouzský umělec Baptiste Charneux (*1991) žije v Praze třetím rokem. Absolvoval rezidenci v Karlin Studios. Jeho tvorba je založená na asamblážových plastikách a keramických, pečlivě instalovaných soškách. Porota ocenila intimitu plastik, která „právě proto nabývá společenských rozměrů politiky identit“.
Marie Lukáčová (*1991) je výraznou postavou feministického aktivismu, její tvorba má ale více poloh. Lukáčová se soustředí na médium videa nebo digitální animace (případně jejich kombinací). Nejvíce ji zajímají témata na hraně politiky, vědy a osobního, jež často mísí s popkulturními odkazy.
Pavla Malinová (*1985) je malířka, jejíž práce vycházejí z tradice sporu abstraktního a zobrazivého pólu tvorby. Sama balancuje na hraně a nebojí se zapojit též symboly, které někdy mohou působit až ezoterně.
Alma Lily Rayner (*1984), původem z Izraele, se věnuje feministickým tématům znásilnění, ne/důvěry ve vlastní tělo i sexualitu, a především zneužívání moci nad druhým člověkem. Velkou odezvu zaznamenala její výstava ve výklencích pražské galerie Artwall Předměty, které mi otec strkal do vagíny (2017). Její tvorba zahrnuje též řadu spoluprací s dalšími autorkami, veřejných diskusí, a obecně snahu působit aktivisticky.
Hostovat bude letos britská umělkyně Tai Shani (*1975), která vytváří divadelní instalace, v nichž se v kulisách odehrávají performance podle scénáře. Letošní výstava bude v Moravské galerii v Brně.
Chalupecký potřicáté
Anežka Bartlová recenze listopad 2019
Rámcem, který do značné míry určuje přehlídku sedmi finalistek a finalistů (včetně všech členek skupiny Comunite Fresca) je tentokrát společně sdílené prostředí: Životní, sociální, fyzické (materiálové), mediální… Kurátorky spolu s umělkyněmi a umělci se v ...
Je těžké říct, čí je to vlastně výstava
Anežka Bartlová rozhovor listopad 2020
Rozhovor s Isabelou Grosseovou a Jesperem J. Alvaerem se ohlíží za jejich víc než patnáctiletou společnou tvůrčí praxi a zejména aktuálními dvěma výstavami. Jednou z nich je samostatné dílo prezentované v rámci bienále Ve věci umění v pražském hotelu Panorama, druhou pak...
Pracovní skupina pro výzkum mimosmyslové estetiky
Anežka Bartlová portfolio červenec 2020
Proutkaři a výzkumníci / Pracovní skupina (pozn. 1) pro výzkum mimosmyslové estetiky vznikla za účelem zkoumání, mapování (pozn. 2) experimentálního ověřování (pozn. 3) a částečně popularizace (pozn. 4) výzkumu parapsychologických směrů.
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?