Zahrada Schwarzenberského paláce ve Vídni v ohrožení
Rakouští odborníci bijí na poplach. Zahrada vídeňského Schwarzenberského paláce je podle nich ve vážném ohrožení. Oživil se totiž investiční záměr na její přestavbu, který několik let spal. Nyní se zdá, že bude velkolepější než původní projekt, který předtím z důvodu nedostatku financí zkrachoval.
Salomon Kleiner: areál Belvederu z ptačí perspektivy, 1731 - Zahrada Schwarzenberského paláce je zachycena zcela vpravo, detail nahoře.
Zahrada Schwarzenberského paláce patří k nejvýznamnějším doposud zachovalým barokním komplexům v Rakousku. Palác společně se zahradou na čtyřech terasách, v těsné blízkosti obou vídeňských Belvederů, tvoří Gesamtkunstwerk z počátku 18. století s mezinárodním významem. Komplex budov a otevřených prostor byl postaven mezi lety 1697 a 1728 tehdejšími architekty nejzvučnějších jmen: Johannem Lucasem von Hildebrandtem, Johannem Bernhardem Fischerem von Erlach a jeho synem Josefem Emanuelem Fischerem von Erlach. Významnou roli zde sehrála účast francouzského krajinného architekta Jeana Treheta, který od roku 1686 pracoval pro vídeňský dvůr.
Zahrada si dodnes, i přes pozdější vybudování krajinářské zahrady, ve všech svých částech uchovává rysy originálního projektu. Je to také jedna z mála terasovitých zahrad s vodními prvky v Rakousku (vedle sousední zahrady Belvederu a zahrady zámku Schlosshof) Od roku 1924 jsou chráněny její podzemní i nadzemní konstrukční části v rámci v čase stále se rozšiřujících úrovní ochrany několika pásem a zón. V roce 2001 k nim přibylo i začlenění do památkové rezervace UNESCO společně s celým historickým centrem města Vídně.
Ukázka z ideální 3D rekonstrukce původního stavu Schwarzenberského paláce, který zveřejnila Österreichische Gesellschaft für historische Gärten při Vídeňské technice
V zahradě mají podle projektu vyrůst velké jednotlivé stavební projekty (v závorce odkazy na čísla v obrázku-plánu níže): již několik měsíců probíhá výstavba údajně naddimenzovaných podzemních garáží v areálu čestného dvora paláce (č. 1), v návaznosti na jedno křídlo paláce má být vybudována rozsáhlá stavba schválená jako rozšíření hotelu (č. 2, od roku 2006 se však v paláci hotelové služby už neposkytují), na třetí terase by měl být postaven pivovar s velkokapacitním turistickým gastronomickým zařízením pro více než 800 návštěvníků ve stylu tzv. Schweizerhausu ve vídeňském Prateru (č. 3), stávající tenisový klub bude přestěhován do barokní vodní nádrže (č. 4).
Plán Schwarzenberského paláce a zahrady s vyznačením plánované výstavby (čísla 1-4, viz text)
Knížecí rodina pro zahradu dlouhodobě hledá patřičné využití. O historii nejrůznějších investičních záměrů a nynějším znovuobnoveném stavebním dění v zahradách paláce informovala v červenci už i domácí média (viz zde). Virtuální rekonstrukci původního stavu palácových zahrad včetně zmapování zásahu aktuálně se rozbíhajících projektů je možno zhlédnout zde.
Autoři otevřeného dopisu zástupcům města, majitelům a federální vládě, odborníci Vídeňské techniky z Rakouské společnosti pro historické zahrady (Österreichische Gesellschaft für historische Gärten) v čele s její generální sekretářkou Evou Bergerovou, vyčítají projektu zejména nepromyšlenou celkovou koncepci, která bude mít podle nich za následek roztříštění celého zahradního komplexu a jeho nevratné poškození.
Výtvarníkem roku se stal Zbyněk Baladrán
zpráva tisková web
Cenu Osobnost roku za nejvýznamnější umělecký počin roku 2014 získal jednačtyřicetiletý Zbyněk Baladrán.
Žezlo krále Davida ze sbírky Rudolfa II.
zpráva tisková web
Začátkem března byla po deseti letech znovuotevřena expozice užitého umění, soch a kuriozit vídeňského Kunsthistorisches musea. Kořeny této sbírky sahají až ke kunstkomoře Rudolfa II. Jeden pozoruhodný artefakt, který kdysi patřil do císařovy sbírky, se nedávno objevil také...
Z předání Ceny Osobnost roku
zpráva tisková web
Předání Ceny Osobnost roku za rok 2012 se uskutečnilo ve čtvrtek 21. února v pražském podniku Era Svět. Černý čtverec pro Pavla Mrkuse Krištof Kintera pojal jako krátké video, na kterém natočil obraz, který sám před rokem dostal od Josefa Bolfa. Kintera jako druhý laureát pak...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
