Vídeň, město umění

Jan Skřivánek depeše leden 2010

Pod heslem „udělejte si čas na umění“ se ve Vídni v půlce listopadu uskutečnil již popáté tzv. Týden umění, Vienna Art Week. Volný cyklus přednášek, návštěv ateliérů, komentovaných prohlídek a nejrůznějších dalších akcí tak či onak souvisejících s uměním. Zatímco aktuální vídeňský výstavní hit – školometsky pojatá přehlídka impresionistů v Albertině – mě nechává chladným, Týden umění Vídeňákům upřímně závidím. Jde o relativně skromnou akci, která nestojí na slavných jménech a bombastické reklamě, ale především na chuti něco společně podnikat a schopnosti dohodnout se.

Organizátorem Týdne umění je sdružení Art Cluster, jehož členy je dvacítka vídeňských muzeí, výstavních síní a uměleckých škol. Galerijní noci, která je jednou z akcí festivalu, se zúčastnilo dalších 45 soukromých galerií. Většina akcí, které v rámci Týdne umění probíhají, by se možná uskutečnila i samostatně. Jejich koncentrací do jediného týdne však vzniká haló efekt. Každá ze zúčastněných institucí má navíc snahu přijít s něčím lákavým, výsledkem čehož je velice pestrá a bohatá nabídka. Týden umění by šel přirovnat k muzejní noci, která ale není určena jen teenagerům, a navíc trvá celých sedm dní.

Důležitým leitmotivem celé akce je, že se na ní podílejí komerční i nekomerční subjekty. Trh s uměním a sběratelství a muzejní a výstavní svět jsou zde chápány jako spojité nádoby. Hlavním iniciátorem Art Clusteru byl ostatně před lety Martin Böhm, jinak též ředitel aukční síně Dorotheum. Mezi jedny z nejzajímavějších akcí festivalu patří pódiové debaty galeristů a kurátorů. Tentokrát se na půdě Dorothea sešli například kurátorka Guggenheimova muzea v Bilbau, ekonomka zabývající se analýzami trhu s uměním, kurátorka na volné noze, toho času pracující pro Bayeler Fondation v Basileji, a jeden z předních vídeňských galeristů.
Jedním z diskutovaných témat byl fenomén uměleckých hvězd typu Damiena Hirsta a Jeffa Koonse. „V Londýně a v New Yorku žije dohromady asi 80 tisíc umělců, přičemž víc než dvě třetiny z nich vůbec nevystavují. Celý trh s uměním nakonec dělá asi 200 autorů,“ prohlásila kurátorka Barbara Steffenová. Ekonomka Clare McAndrewová ji doplnila: „Umění je nejsubtilnější způsob investování, ale mnoho lidí nevěří svým vlastním pocitům, a tak kopírují chování ostatních.“ Nejostřejší byla Carmen Giménezová, když připomněla jakési španělské přísloví, které parafrázovala slovy: „Jen idiot zaměňuje cenu za hodnotu.“

Podle galeristy Ernsta Hilgera má Rakousko velkou výhodu v tom, kdo zde umění vlastně sbírá: „Není tu moc sběratelských hvězd, ale máme silnou komunitu kupců, kteří investují do umění do 30 tisíc eur.“ Živá galerijní scéna je totiž podle něj zárukou základní kvality uměleckého provozu. McAndrewová dodala, že i v aukčních výsledcích je Rakousko jednou z mála zemí v Evropě, která v meziročním srovnání zaznamenala mírný růst. „Krize nás všechny vrátila do reality, někam na úroveň roku 2001. Nikdo tehdy neměl pocit, že je nějaký problém, jen to nebyl takový šílený boom jako v minulých pár letech,“ komentovala propad trhu s uměním střízlivě Steffenová.

Jedněmi z rakouských sběratelů, kteří mohou sbírat i současné umělecké hvězdy, jsou manželé Esslovi. V jejich případě ale rozhodně nejde o následování davu ani o zaměňování ceny a hodnoty. Vedle hvězd – v jejich sbírce nechybí ani dnes tolik démonizovaný Hirst – se stejně náruživě zajímají i o nejmladší umění. Čtrnáct dní po Týdnu umění se v jejich muzeu v Klosterneuburgu u Vídně uskutečnila vernisáž výstavy finalistů Essl Award, ceny pro studenty výtvarných škol z šesti zemí střední a východní Evropy. Cena se koná vždy ob jeden rok a během tří ročníků své existence se již etablovala jako nejzajímavější počin svého druhu v našem regionu.

Výstava, kterou zahajoval Jiří Švestka, který byl českým zástupcem v porotě, nabízí velice vyrovnanou skladbu. Představuje se na ní dvacítka mladých umělců a umělkyň a jen u dvou tří může mít člověk pochybnosti o kvalitě. Na studentskou přehlídku je to samo o sobě věc mimořádná. Cena má šest vítězů národních kol, ale žádného laureáta, což je škoda. Český reprezentant Jan Pfeiffer z pražské AVU by se byl býval jistě dostal minimálně do užšího výběru.

Výstava impresionistů v Albertině byla prodloužena do 14. února. Essl Award trvá jen do 17. ledna. Pokud se v nejbližších týdnech dostanete do Vídně, rozhodně bych doporučoval druhou z obou výstav. Od Albertiny ostatně jezdí do Klosterneuburgu bezplatný autobus.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné