Tři referenda

Josef Ledvina staveniště únor 2013

Ve stejném termínu jako první kolo prezidentských voleb proběhla v Písku, Plzni a Praze 7 místní referenda. Ve všech případech se tamní občané vyjadřovali ke kontroverzním architektonickým projektům. Uspořádání plebiscitů přitom bylo výsledkem činnosti lokálních iniciativ, obvykle podporovaných opozicí v místních zastupitelstvech. Vedení příslušných měst či městských částí se k jejich konání naopak stavělo odmítavě. V případě Prahy 7 vyvrcholily nakonec snahy zabránit referendu zamítnutou stížností k Ústavnímu soudu. Všechna hlasování se tak nakonec realizovala, všech se zároveň zúčastnil dostatečný počet hlasujících k tomu, aby byl jejich výsledek závazný.

Na Praze 7 bylo předmětem kontroverze vrcholící v lidovém hlasování hledání nového sídla radnice. Vedení městské části zvažovalo ve finále dvě varianty – projekt PPF Property Limited Argentinská hvězda a nedávno zrekonstruovanou administrativní budovu Merkurie (dnes Mercury Tower). Kritika obou řešení byla směřována více směry. Za neúměrně vysokou byla v obou případech považována cena. Především varianta Argentinská hvězda vyvolávala od počátku podezření, že je motivována spíše vazbou na vlastníka obtížně zpeněžitelné reality než praktickými hledisky, například dopravní dostupností. Terčem kritiky se nakonec stala i architektonická podoba zvažovaných řešení, jež neměla ani v jednom případě vyhovovat představě radnice coby budovy důstojně reprezentující samosprávný celek. Těmto výtkám odpovídala struktura v referendu kladených otázek. Místní obyvatelé tak byli tázáni, zda souhlasí s omezením vynaložených nákladů částkou 500 milionů korun, se zrušením původního „procesu výběru“ a vyhlášením řádného výběrového řízení, zda má být hlavním kritériem ekonomická výhodnost a dopravní dostupnost stavby a, „last but not least“, otázka č. 4: „Jste pro to, aby byla na architektonické řešení sídla Úřadu Městské části Praha 7 vyhlášena veřejná architektonická soutěž podle pravidel České komory architektů?“ Na všechny tyto otázky odpověděli účastníci referenda zcela jednoznačným ano.

V Plzni byl jablkem sváru záměr soukromého investora vystavět v městském centru – na pozemcích z části jím vlastněných, z části městem pronajatých – obří nákupní centrum. Kritici záměru upozorňovali na potenciálně negativní vliv takového typu stavby na udržení lokální obchodní činnost i na to, že by přivedla do i tak dopravně přetíženého středu města další individuální automobilovou dopravu. Gigantický halový objekt zároveň málo komunikoval s charakterem okolní zástavby i celkovým organismem městského centra. Výsledek plebiscitu, opět zcela jednoznačný, zavázal vedení města k bezodkladnému konání kroků nutných k tomu, aby projekt nebyl realizován.

V Písku byl předmětem lidového hlasování záměr vedení města nahradit původní plavecký bazén vystavěný v 70. letech v bezprostřední blízkosti historického opevnění novým akvaparkem. Už původní stavbu přitom podstatná část místních obyvatel vnímala jako málo citlivou ke svému okolí. Argumentem pro novostavbu byl havarijní stav stavby stávající, časová i finanční náročnost případného hledání a získávání nového pozemku a s tím spojená hrozba, že by se Písek ocitl na dlouhou dobu bez vlastního plaveckého stadionu. Posudky zadané městem samotným nicméně ukázaly, že je možné životnost stávající stavby po určitých úpravách prodloužit na 20 let. Výsledek referenda zavázal vedení města k hledání jiného staveniště při zachování funkce stadionu stávajícího do té doby, než bude vystavěn nový plavecký areál.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné