Trable s Beuysem
Jan Skřivánek zprávy březen 2008
Praha – Policie vyšetřuje ředitele Národní galerie Milana Knížáka kvůli koupi sochy Auto od Josepha Beuyse. Podle trestního oznámení měla galerie za dílo zaplatit nepřiměřeně vysokou cenu. V médiích se také objevily spekulace, že na obchodu měl vydělat i sám Knížák. Prodávající, se kterým se ředitel Národní galerie zná od 60. let, si měl na oplátku koupit jeho díla. „To je odporný nesmysl. Jestli se chcete ptát na takové drby, tak skončím tento rozhovor,“ reagoval Knížák na otázku na toto téma v rozhovoru v Lidových novinách.
Sochu Auto Národní galerie zakoupila již před dvěma, respektive třemi lety. V několika splátkách za ni zaplatila 15 milionů korun. Nákupní komise koupi tohoto díla schválila v říjnu 2004. Podle tiskového prohlášení Ministerstva kultury ČR pro nákup hlasovalo pět ze sedmi členů komise, jeden byl proti, jeden se zdržel. Není jasné, zda se komise vyjadřovala pouze k záměru získat do sbírek galerie dílo Josepha Beuyse, či též k požadované ceně. Dotázat se přímo členů komise nelze. Národní galerie odmítá s odkazem na probíhající vyšetřování poskytovat jakékoli informace. Ministerstvo argumentuje, že mu nepřísluší zveřejňovat dotyčná jména. Ředitel galerie navíc není stanoviskem komise vázán. Konečné rozhodnutí, zda dílo koupit, je jen na něm.
Posoudit, zda 15 milionů korun je přiměřená cena, je obtížné. Díla Josepha Beuyse se na trhu v současné době prakticky nevyskytují, takže není s čím srovnávat. V přehledu serveru findartinfo.com, který eviduje aukční výsledky z celého světa, najdeme pouze jedno Beuysovo dílo prodané za vyšší částku. Odpověď na otázku po ceně však závisí především na tom, jak posoudíme význam sochy v rámci celku Beuysova díla. Podle Knížáka Auto „patří k vynikajícím pracím z autorova zralého období“, podle galeristy Jiřího Švestky naopak jde o nepříliš významné dílo, které pro umělce ani není charakteristické. „Beuysova díla jsou vesměs silně autobiografická, jsou součástí jeho osobního příběhu, jeho mytologie, a bez ní postrádají smysl. S tímhle dílem je ale problém, že není jasné, k čemu vlastně odkazuje. Nikde v beuysovské literatuře jsem k němu nic nenašel,“ říká Švestka.
Kurátor Zdenek Felix, který žije od 60. let v Německu a v letech 1991–2003 byl ředitelem hamburské galerie Deichtorhallen, je ještě kritičtější: „To není ani druhořadý, ale spíš třetiřadý kus. Cena, kterou za něj Národní galerie zaplatila, je podle mě přehnaná. Mít Beuyse zastoupeného v expozici takovýmto dílem, které pro něj není vůbec reprezentativní, považuji za chybu. Smysluplnější by bylo koupit třeba i menší věc, ale mít k ní i nějaké kresby a multiply, které by Beuysovu tvorbu představily v širším kontextu.“
Ředitel Sbírky moderního a současného umění Tomáš Vlček připouští, že socha není pro Beuyse zcela typická, chápe to však spíše jako plus. „Volba Auta má několik důvodů. Především jsme museli vycházet z dostupnosti Beuysových děl na trhu. Považujeme za šťastnou náhodu, že klíčové dílo Beuysovy tvorby s názvem Auto bylo na počátku 21. století k dispozici. Pro českou kulturu má zvláštní cenu, neboť sleduje tvarový ideál, který není v jiných Beuysových dílech v popředí hierarchie hodnot stylu jeho vyjádření. Tím jsme se snažili uvést Beuysovu revoluční tvorbu v podobě, která může oslovit českého diváka,“ odpověděl Vlček písemně na otázku, proč si Národní galerie do své sbírky vybrala právě toto dílo.
Národní galerie sochu skutečně koupila od německého sběratele Wolfganga Feelische, jak deníku Právo řekl galerista Jiří Švestka. Autorovi tohoto článku tuto informaci již dříve potvrdil ekonomický náměstek galerie Miroslav Tajč. Feelisch od poloviny 60. let patřil do okruhu, který se vytvořil kolem düsseldorfské akademie, kde Beuys působil. Je znám především jako vydavatel řady multiplů jednotlivých autorů hnutí Fluxus. V roce 1966 za tímto účelem založil zásilkovou službu VICE-Versand, která měla být alternativou k tradičnímu galerijnímu provozu. Milan Knížák prostřednictvím Feelischovy firmy nabízel například svůj Náhrdelník, nůžky zavěšené na obruči z drátu, dílo z roku 1969. Zastoupení svých děl v Sammlung Feelisch Knížák uvádí i ve svém oficiálním životopise na stránkách galerie. Hlavní část Feelischovy sbírky dokumentující činnost hnutí Fluxus zakoupilo v roce 1988 Museum am Ostwall v Dortmundu.
Staří mistři v Praze
Jan Skřivánek výstava zima 2019
Národní galerie začátkem listopadu otevřela novou expozici starého umění ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech, jejímž hlavním autorem je ředitel Sbírky starého umění Marius Winzeler a která propojuje dvě dříve oddělené prezentace českého a evropského umění renesance...
Světlo to někdy zkazí
Jan Skřivánek rozhovor červen 2021
Rozhovor s Jaromírem Novotným jsme měli naplánovaný několik let, čekali jsme však na možnost spojit jej s nějakou větší výstavou. Příležitost se naskytla až nyní – v létě se představí v Domě umění města Brna. Jaromírovy obrazy, ať již pracuje s barvami, či jen s ...
Ten, který bude. Josef Mánes: Člověk – umělec – legenda
Jan Skřivánek výstava červen 2023
Už jen do půlky července hostí Valdštejnská jízdárna velkou výstavu obrazů a kreseb Josefa Mánesa, která s několikaletým zpožděním připomíná dvousté výročí umělcova narození a sto padesát let od jeho smrti. Jakkoliv je Mánesovo jméno jedním z nejznámějších v...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?