Stálé sbírky zdarma

Johanka Lomová zprávy prosinec 2013

Brno – Moravská galerie zrušila k 1. prosinci vstupné do svých stálých sbírek a stala se tak prvním veřejným muzeem v České republice s takto otevřeným přístupem. „Moravská galerie chápe zrušení vstupného především jako pozvání veřejnosti do svých expozic. Zrušení vstupného může sloužit jako odbourání pomyslné, ale v mnoha případech zcela reálné bariéry mezi veřejností a Moravskou galerií,“ komentoval změnu ředitel galerie Jan Press.

Rozhodnutí zrušit vstupné je dalším z kroků, kterými se nový ředitel pokouší otevřít galerii co nejširší veřejnosti. V letních měsících probíhal například doprovodný program Máme otevřeno, se kterým byl spojen i zkušební volný vstup do sbírky starého umění. V tomto období do Místodržitelského paláce, kde sbírka sídlí, zavítalo téměř 1800 návštěvníků, třikrát tolik než ve stejném období předchozího roku. Oproti roku 2011 se návštěvnost v letních měsících zvýšila dokonce čtyři a půl násobně.

„Nejde nám o pouhé vylepšení statistik návštěvnosti. Volný vstup usnadňuje například opakované návštěvy stálých expozic, díky kterým může divák proniknout hlouběji do historie umění,“ uvádí ředitel MG, který doufá, že se expozice stanou místem pro alternativní způsob trávení volného času.  V takovém případě by galerie totiž mohly lépe plnit veřejnou službou, ke které je povinována jako veřejná instituce provozovaná z veřejných peněz.

Rozhodnutí přikročit ke zrušení vstupného do tří objektů MG (Pražákova paláce, Místodržitelského paláce a Uměleckoprůmyslového muzea) však souvisí také s faktem, že návštěvnost stálých expozice je tradičně velmi nízká, a zrušení vstupného tak nepředstavuje zásadní výpadek ve financování galerie. V loňském roce zavítalo do stálých sbírek přibližně 10 tisíc lidí a výnos ze vstupného byl kolem 120 tisíc korun.

Heslu Moravské galerie „zadarmo a nastálo“ poněkud odporuje prohlášení ministerstva kultury, které počátkem prosince Lidovým novinám řeklo, že MG volný vstup povolilo jen na 6 měsíců a chápe ho jako „svéráznou formu propagace“, která by měla vést k vyšším tržbám. Vedení galerie věc s ministerstvem, které je zřizovatelem MG, dopředu vůbec nediskutovalo a o povolení nežádalo, neboť otázku vstupného považuje za vnitřní záležitost instituce. Finanční výpadek způsobený tímto krokem chce pokrýt z darů sponzorů.

O rušení vstupného se v minulosti mluvilo také v souvislosti s Národní galerií v Praze. V roce 2006 NG oznámila, že do dvou let chce zrušit vstupné do všech svých objektů. „Bylo by to krásné. Naším ideálem je, aby byla Národní galerie, když už to slovo národní má ve svém názvu, přístupná všem lidem, bez ohledu na majetkové poměry,“ řekl v této souvislosti Vít Vlnas, ředitel Sbírky starého umění. Podle tehdejších zpráv se v NG uvažovalo o jakémsi hybridu. Zpoplatněné měly být nejen krátkodobé výstavy, ale také některé vystavené unikáty, například Dürrerova Růžencová slavnost.

V létě roku 2006 požádala NG ministerstvo kultury o navýšení rozpočtu o 10 milionů jako kompenzaci příjmu ze vstupného. To však ministerstvo odmítlo jako nesystémový krok. V závěru roku pak o zrušení vstupného nestandartně hlasovala také Poslanecká sněmovna, která zaujala podobně negativní stanovisko jako ministerstvo. Jiří Fajt, který nastupuje do vedení NG v lednu 2014, je přesvědčen, že vstupné do galerie by mělo být dobrovolné, respektive doporučené, podobně jako například v newyorském Metropolitním muzeu.

Volný vstup do galerií zřizovaných státem je detailně rozpracovaný například ve Velké Británii, kde byl obnoven v prosinci roku 2001. Po deseti letech volného vstupu se odhadovalo, že počet vstupů za rok se zdvojnásobil ze 7,2 na téměř 18 milionů.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné