Souvislost

Pavel Netopil recenze březen 2012

Monika Immrová v Galerii města Loun / S Monikou Immrovou se vrací socha. Nejde jen o inovativní příklady tvorby nejrůznějších objektů, se kterými se v současnosti setkáváme u převážné většiny domácích kolegů. A nejde ani o hledání společných přesahů sochařství k architektuře, a už vůbec ne o fyzicky zpřítomnělé artefakty doplňující výsledky (post)konceptuálních programů výtvarného umění. Socha, jak ji obecně známe a chápeme, je v účinku autonomní, a přitom se, na rozdíl třeba od objektu, vyznačuje souvislostí, v jejímž středu stojí sám člověk. Ať figurativní, nebo nefigurativní, představuje socha téměř vždycky určitou definici vztahovosti vnějších i vnitřních zákonitostí bytí směrem k člověku obklopenému prázdnem. Tedy vymezení hmoty a její vnitřní tenze, vztahové souvislosti k okolí i danému prostoru. Třebaže ontologické tajemno vzniku i zániku, doprovázející život neustále a v každém okamžiku, se na virtuální informační síti neprezentuje zrovna snadno, jsou metapříběhy hledání optima z hmoty a prázdna rovnocenným, a proto i žádoucím dobrodružstvím.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné