Slovensko-Česko v Benátkách

Johanka Lomová zprávy prosinec 2012

Bratislava – Slovensko a Českou republika na 55. bienále současného umění v Benátkách, které se koná od června do listopadu 2013, bude reprezentovat společný projekt Petry Feriancové a Zbyňka Baladrána názvaný Stále to isté miesto. Jako kurátor se na něm podílí Marek Pokorný, který měl již v minulosti česko-slovenskou expozici v Benátky jednou na starost (2005). Po organizační stránce výstavu tentokrát zajišťuje Slovenská národní galerie.

Petra Feriancová již několik let shromažďuje materiál vztahující se k městu na laguně. Neuspořádaný soubor se stal základem instalace a jeho utřízení důvodem pro spolupráci se Zbyňkem Baladránem. Přímou konfrontaci archivu s návštěvníky doplní také Baladránovo video, která má být alternativním pohledem na intuitivně sbíraný materiál.

Projekt Stále to isté miesto zvítězil v otevřeném výběrovém řízení. Komise složená z českých i slovenských zástupců vybírala z 20 přihlášených návrhů. Do nejužšího výběru se dostali celkem čtyři uchazeči: Vedle vítězné instalace se jednalo o osobní archiv Milana Adamčiaka (kurátor Michal Murin), Múzeum Otisa Lauberta (kurátor Juraj Čarný) a v neposlední řadě projekt Jaroslava Vargy nazvaný Knižnica (kurátorka Mira Keratová). Zatímco Adamčiak a Laubert patří dnes již ke klasikům konceptuálních přístupů 70. let, Jaroslav Varga i dvojice Petra Feriancová – Zbyněk Baladrán jsou zástupci mladší generace.

Výběr Feriancové a Baladrána byl jednomyslný. Dalším tématicky zajímavým projektům komise vyčítala nevhodnou formu prezentace, nejednoznačné etické vyznění nebo překombinovanost. „Stále to isté miesto bylo nejčistší a s nejjasnější koncepcí,“ říká jeden z členů komise Václav Magid. „Česko-slovenskost nebyla významným kritériem pro rozhodování, brali jsme ji spíše jako bonus,“ dodává.

Překročení hranice a narušení praxe národní reprezentace je šťastným tahem. Česko-slovenskému pavilonu dodává na aktuálnosti. V kontextu Giardini se v příštím roce chystá hned několik odchylek od klasického pojetí národních prezentací. Za všechny uveďme německý pavilon, který se přemístí do budovy pavilonu francouzského (a obráceně). Navíc, kurátorka Susanne Gaensheimer vybrala čtyři „neněmecké“ autory. Německo tak bude reprezentovat jeden z neslavnějších umělců světa Aj Wej-wej, Francouz usazený v Berlíně Romuald Karmakarov, Santu Mofokeng původem z Jihoafrické republiky a Ind Dayanit Singh. Podobně také Francouzi (kurátorka Christine Macel) nabídli svůj prostor umělci narozenému mimo zemi Galského kohouta; Anri Salova pochází z Albánie.

Národní galerie v Praze a Slovenská národní galerie se v přípravě bienále střídají. Naposledy v Česko-slovenském pavilonu vystavoval Dominik Lang, o dva roky dřívě Roman Ondák. Kurátorem hlavní výstavu 55. bienále bude Massimiliano Gioni (*1973), jenž má s výstavami tohoto typu bohaté zkušenosti. Namátkou zmiňme kurátorský podíl na Manifestě (2004) a Berlínském bienále (2006).

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné