Sjezd historiků umění

Johanka Lomová zprávy říjen 2012

Brno – V polovině září proběhl na Masarykově univerzitě v Brně čtvrtý sjezd historiků umění. Událost organizovaná jednou za tři roky Uměleckohistorickou společností je vrcholným setkáním českých historiků umění. Letošní dvojdenní konference, která se poprvé v historii uskutečnila jinde než v Praze, si za své téma zvolila vztah umění a politiky. Celkem pět bloků postupně zkoumalo obecný problém poměru politiky a moci k umění, jejich odraz v liturgii, mimoevropském umění a kurátorství. Závěrečný blok sjezdu měl pak formát kulatého stolu, u kterého pozvaní hosté diskutovali o památkové péči a správě národních památek.

„S účastí i celkovým průběhem jsme velmi spokojeni. Pokud jde o obsahovou stránku sjezdu, to je složitější otázka,“ říká diplomaticky jedna z organizátorek Radka Miltová z brněnského Semináře dějin umění. Po skončení sjezdu se totiž někteří jeho účastníci obrátili na sjezdový výbor s kritikou úrovně přednesených příspěvků.

Zajímavé bylo zastoupení jednotlivých kateder dějin umění a odborných pracovišť. Více jak 180 účastníků a více jak 30 přednášejících totiž můžeme chápat jako odraz toho, která katedra má nejvíce akademicky aktivních členů. Například Ústav pro dějiny umění pražské filozofické fakulty, který má 113 doktorandů a šest pedagogů s profesorským titulem, se na sjezdu představil jen třemi přednášejícími a jedním vedoucím sekce. Ústav dějin umění při Akademii věd pak zastupovali jen dva lidé. Z Národní galerie, která zaměstnává celkem 121 vysokoškolsky vzdělaných pracovníků, vystoupilo pět řečníků. Naopak Katedra dějin umění a estetiky na VŠUP s 16 doktorandy a dvěma profesory byla zastoupena celkem sedmi řečníky a třemi moderátory.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné