RE: Budoucnost muzea českých Němců opět nejistá

Tomáš Okurka zprávy březen 2017

Časopis art+antiques otiskl ve svém prosincové čísle článek o odvolání Blanky Mouralové z čela obecně prospěšné společnosti Collegium Bohemicum, který obsahuje řadu nepřesností a svým vyzněním poškozuje dobré jméno Společnosti pro dějiny Němců v Čechách, jejímž jsem členem, i Collegia Bohemica, jehož jsem ředitelem.

Důvodem mojí reakce je především tvrzení, že k odvolání Mouralové přispěl odpor části místní veřejnosti k zamýšlené podobě expozice, která byla kritizována jako málo „pročeská“. K tomu autorka článku píše: „Hlavním kritikem dosavadní ředitelky byl člen dozorčí rady Collegia Bohemica, právník Jaroslav Kuba (mimo jiné kandidát do senátu za antisemitskou stranu A. B. Bartoše), který se současně angažuje v ústecké Společnosti pro dějiny Němců v Čechách, která se staví do role interpreta, až arbitra prezentace dějin německo-české historie“. Fakta jsou jiná: Jaroslav Kuba byl členem dozorčí rady od října 2013 do března 2015, od té doby nemá na dění v Collegiu Bohemicu žádný vliv, a na odvolání Mouralové se tedy nemohl jakkoli podílet. Za druhé, Kuba neměl nikdy nic společného se Společností pro dějiny Němců v Čechách, nikdy nebyl jejím členem ani se nezúčastnil žádné její akce. Společnost podporuje již od 90. let vědeckou historickou práci, která je zaměřena na poznání dějin Němců v Čechách a na dějiny česko-německých vztahů. Sídlí v Ústí nad Labem, ale jejími členy jsou historici z celého Česka, jakož i z Německa a Rakouska. Její předsedkyní je dlouholetá členka Česko-německé komise historiků Kristina Kaiserová. Stavět Společnost do souvislosti s českým šovinismem nebo dokonce antisemitismem je zcela absurdní a pro členy Společnosti urážlivé.

V poslední části článku se uvádí: „Členem Společnosti je i nový ředitel Okurka. Finální realizace expozice (…) tak má být v rukou ředitele, který nesouhlasí s její zamýšlenou podobou.“ Ve skutečnosti jsem se na konceptu výstavy jako člen pracovní skupiny od začátku aktivně podílel a nemám důvod, proč s její zamýšlenou podobou nesouhlasit. Tématu dějin Němců v českých zemích jsem se dříve věnoval jako kurátor výstav Zapomenutí hrdinové, která se zabývala německými odpůrci nacismu z českých zemí, nebo Tenkrát na severozápadě, která se kriticky zabývala rokem 1945 v severozápadních Čechách, mj. odsunem Němců, ústeckým masakrem nebo okolnostmi osídlování pohraničí. Celá teze je postavena pouze na mylné domněnce, že členem Společnosti pro dějiny Němců v Čechách je spolu se mnou i J. Kuba.

Jsem přesvědčen o tom, že odvoláním ředitelky Mouralové není dokončení expozice o dějinách Němců v českých zemích ohroženo. Naopak, zlepšením komunikace ředitele se správní a dozorčí radou nebo s Muzeem města Ústí nad Labem, s nímž Collegium Bohemicum sdílí budovu, se daří společnost stabilizovat a vrátit jí důvěru zakladatelů. To je základní podmínka k tomu, aby se Collegium Bohemicum po dlouhé krizi mohlo začít opět rozvíjet, aby získalo dlouhodobou perspektivu a v krátkodobém horizontu splnilo svůj hlavní současný cíl, jímž je realizace expozice Naši Němci podle již hotového projektu.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné