Příslušenství nemovitosti

Jan Skřivánek zprávy únor 2014

Praha – Měsíc a půl poté, co ministr kultury Jiří Balvín v České televizi bez jakéhokoliv dalšího vysvětlení oznámil, že Národní galerie v rámci církevních restitucí vydá Vyšebrodský cyklus, zaujala k této věci v půlce ledna stanovisko samotná galerie. Prozatímní ředitel NG Vít Vlnas na tiskové konferenci k loňským výsledkům a šířeji k tématu restitucí konstatoval, že nic zatím není definitivně rozhodnuto a že jednání mezi galerií a zástupci cisterciáků z Vyššího Brodu, kteří o vydání souboru devíti deskových obrazů z poloviny 14. století žádají, dál pokračují.

„Veškeré relevantní právní posudky a v této chvíli už i stanovisko ministerstva kultury, které máme k dispozici, se přiklánějí k tomu, že nárok na restituci ze strany cisterciáckého opatství tady ze zákona je,“ prohlásil nicméně Vlnas. Pochybnosti o právní kontinuitě kláštera jsou podle něj právně neprůkazné, neboť tato byla českým státem uznána už v první vlně restitucí v 90. letech. Pokud jde o tzv. funkční souvislost, což je z hlediska zákona klíčový pojem pro uznání restitučního nároku na movitou věc, nejde podle právníků ministerstva jen o funkční souvislost danou liturgickým užíváním. Fakt, že Vyšebrodský cyklus byl někdy od konce 19. století do jara 1938 vystaven v klášterní obrazárně, podle tohoto výkladu funkční souvislost konstituuje. „Jako ředitel galerie mohu těžko popírat, že obraz má funkční souvislost s obrazárnou,“ dodal k tomu Vlnas.

Důvodová zpráva, s kterou byl zákon v lednu 2012 předložen v parlamentu, jako jednoznačný argument pro takto širokou interpretaci funkční souvislosti nevyznívá. „Do takto definovaného okruhu věcí patří zejména movité věci, které byly příslušenstvím nemovitosti z původního církevního majetku (např. oltáře, monstrance, kalichy),“ čteme ve zprávě, pod níž jsou podepsáni tehdejší předseda vlády Petr Nečas a ministryně kultury Alena Hanáková. Ačkoliv se Vlnas ve svých vyjádřeních odvolával na právní posudky galerie i ministerstva, je otázkou, zda by NG výklad funkční souvislosti a tedy i posouzení restitučních nároků vyšebrodských cisterciáků neměla nechat na soudu.

Vlnas to připouští spíše jako jen teoretickou možnost: „Kdyby tady ale mělo být jen zrnko pochybností, tak s tou věcí bychom mohli hypoteticky jít k soudu.“ Mimo záznam zástupci galerie svou nechuť dát věc k soudu vysvětlují obavami o osud dalších děl z církevního majetku, která jsou dnes vystavena jako dlouhodobé zápůjčky ve stálých expozicích NG. „Kdokoliv se rozhodne dát to k soudu, musí být připraven zavřít Anežský klášter. Pokud by se církev rozhodla stáhnout své zápůjčky, stálá expozice by se naprosto rozpadla,“ komentoval to pracovník Sbírky starého umění, který není oprávněn vyjadřovat se k věci oficiálně.

Zástupci galerie mají pocit, že případný soudní spor by NG prohrála, a nechtějí restituenty jakkoliv dráždit. Raději se soustředí na vyjednávání podmínek, za jakých by díla mohla být v galerii ponechána jako zápůjčky. „Chceme dosáhnout toho, aby i druhá strana pochopila morální nároky – ale odborně oprávněné – ze strany státu a Národní galerie a aby recipročně vůči restituci de jure ponechala po co možno nejdelší dobu, ideálně natrvalo, tato díla jako fyzickou zápůjčku v Národní galerii v Praze,“ vysvětluje Vlnas. Současně NG v druhé polovině loňského roku iniciovala proces prohlášení Vyšebrodského cyklu za Národní kulturní památku, což je nejvyšší možný stupeň památkové ochrany. Například i dočasné zápůjčky takovýchto památek do zahraničí podléhají schválení vládou České republiky.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné