Pisi
Richard Adam názor listopad 2007
Najít někoho méně spolehlivého, než je Petr Písařík, je takřka nemožné. Když si s ním domluvíte schůzku, zapomene na ni. Přijde v jinou dobu na jiné místo – to když náhodou nezapomene –, nebo odjede rovnou někam pryč a už se nikdy nevrátí. Můžete běhat kolem jeho ateliéru, dušovat se a zaklínat, stejně vám to nepomůže. Pisi na zaklínání nereaguje.
Skoro to vypadá, že jeho svět je součástí nějaké jiné galaxie, a když se náhodou protne se světem vaším, děje se tak buď v dávné minulosti nebo přinejmenším v nějaké jiné dimenzi. Máte zkrátka smůlu. Jeden můj známý, který vybírá umění pro aukce, si s Písaříkem domlouval schůzku asi desetkrát. Třikrát jel specielně do Prahy a jediné, co se mu podařilo do aukce získat, bylo Pisiho ubezpečení, že chce být na aukci každopádně zastoupen. A pak taky tři telefonáty, že na schůzky zapomněl.
Naše první setkání se ovšem týkalo módy. Ne, že bych s tou módou přišel já. Většinou bývám oblečen jako lepší houmlesák a toho srpnového dne roku 1995 tomu nebylo jinak.
V kanceláři galerie MXM seděl Petr Písařík (to jsem ovšem tehdy nevěděl) a prohlížel si mě velmi pozorně. Tmavé brýle a plnovous a za brýlemi znechucení. Nakonec to nevydržel. „Možná si myslíte, že mně po tom nic není, pane,“ začal. „Ale říct vám to musím. Měl byste se lépe oblékat! Pojďte, provedu vás výstavou.“
„Tak například tenhle obraz,“ zastavil se u plátna hned vlevo. „To je Kenzo. Říká vám to něco?“ Zavrtěl jsem rozpačitě hlavou.
„No jistě, to se dalo čekat,“ kývl s pochopením. „Ovšem tohle, to určitě znáte – Calvin Klein! Jak se vám líbí?“
„Obraz je pěkný,“ zaváhal jsem poněkud. „Jen nevím, co znamená.“
„Co znamená co?“
„Co znamená ten název.“
„Ten název? To logo? Chcete snad říct, že neznáte Calvina Kleina?“
Pohlédl jsem v rozpacích na galeristu: „Ty víš Honzo, co znamená Calvin Klein?“
„To víš, že jo,“ přikývl Honza Černý. „Calvin Klein je módní návrhář. Petr si totiž potrpí na špičkovou módu. Giorgio Armani, Karl Lagerfeld, Versace. Loga všech těch slavných tvůrců tvoří náměty vystavených obrazů. Jsou v nich nějak zpracována či přetvořena. Prostě použita. Myslím, že to je docela originální.“
„Docela originální!“ zaúpěl Pisi a zvedl významně obočí. „Pane, klidně si nevězte, kdo je Calvin Klein. I takoví lidé mají právo na život. Ale nepočítejte s tím, že bych vám někdy prodal nějaký svůj obraz. Pamatujte si to! Vám pane, vám tedy nikdy!“
Mám dnes ve sbírce asi třicet obrazů od Petra Písaříka. Včetně onoho nešťastného Calvina Kleina.
6. díl - Akné po jedenácti letech
Richard Adam pohledem sběratele říjen 2017
Je to ne deset, je to už jedenáct let. Petr Nedoma, šéf Galerie Rudolfinum, tehdy za mnou přijel do Brna, do nově otevřené Wannieck Gallery, a nabídl výstavu. Vládlo ubíjející horko, letní prázdniny byly v plném proudu a já se zeptal, kdy by se měla ta výstava konat. Za rok?...
Nedělám nic?
Richard Adam názor duben 2007
Někdy počátkem roku jsem potkal dávného známého. „Tak jsem slyšel, že teď nic neděláš, povídá. Chodíš po ateliérech, opíjíš se s malíři, uděláš sem tam nějakou výstavu a máš padla. Žádná práce, žádný vstávání. Docela ti závidím.“ Docela mně závidí....
4. díl - S Hlavinou v Tokaji
Richard Adam pohledem sběratele červenec 2017
Vím, Tomáš Hlavina má mít výstavu až v září. V Galerii 1. patro a snad s Jiřím Kornatovským. Řeknete si možná, proč nepočkat s tímto článkem až na září, kdy žár léta zvolna pohasíná a lidé (po návratu z dovolených) se s novou silou „vrhají na galerie“....
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?