Paradox mizejících objektů
Podobnou zkušenost má každý opilec, který kdy sáhnul po zábradlí, které najednou nebylo na svém místě, či kdokoliv zoufale hledající klíče po kapsách. Obojí tam někde nepochybně je, a stejně tak nepochybně se tato ohniska naší momentální potřeby vyskytují tam, kde mají být, leč právě ve chvíli, kdy si na ně chceme sáhnout, zlomyslně uhýbají. Ti, kdo nosí brýle, znají něco podobného snad ještě lépe. Většinou jim věci nejvíce unikají právě ve chvíli, kdy na ně upřeně hledí.
Na smeťáku
Ondřej Váša úhel březen 2009
Je to jedna z myšlenek, které se neodvratně vtírají při průchodu rozvalinami antických okrsků v jižní Itálii či Řecku – na konkrétní lokalitě zde příliš nezáleží, leč představme si třeba athénskou Akropoli. Totiž že procházíme ve skutečnosti jedním obrovským...
Obrazy vzhůru nohama
Ondřej Váša úhel říjen 2009
Barva vržená proti plátnu, ať už se jedná o rozčilené gesto malíře, jemuž se nedaří ztvárnit svou představu a chce v návalu zlosti či beznaděje obraz poskvrnit kaňkou, o kýženou manifestaci volnosti, či naopak o domnělé vyjádření pocitů, v sobě nese malé dědictví...
Mít planetu v rukách
Ondřej Váša úhel červenec 2014
Vídeňské muzeum glóbů se z dobrého důvodu pyšní tím, že je jedinou vědeckou institucí, která veřejnosti umožňuje procházet se mezi zemskými, nebeskými či planetárními glóby, stejně jako mezi modely heliocentrického i geocentrického kosmu a souvisejícími nástroji...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?