Ornament není zločin

Hana Rousová knižní recenze září 2012

Adolf Loos v roce 1910 prohlásil, že ornament je zločin. Rafani o sto let později tvrdí, že umění je ornamentem společnosti. Proč zrovna ornamentem? Odpověď zní: „Nehraje žádnou přímou úlohu při správě společnosti a není motorem revolučních změn.“ Loos ornament společensky degradoval a Rafani, pokud zůstaneme v našem kulturním teritoriu, s jeho pomocí provokativně vzali umění to, co se od něj dnes obvykle požaduje především – aktivní společenskou funkci. Je tedy možné, že by přesto mohl mít ornament nějaký revoluční potenciál, ať už je jeho „hlasitost“ jakákoli? A co to vlastně ornament je?

Podělte se:

Do soukromí Ladislava Zívra

Hana Rousová knižní recenze listopad 2011

Deník si dneska píše jen málokdo. Jeho smyslem je přísně střežená intimita, sdělení výhradně určené jedinému čtenáři – sobě. Za jeho současnou variantu bychom mohli považovat sociální sítě, kdyby jejich smysl nebyl právě opačný, tedy programové zveřejňování

Ztracený fenomén Bartovský

Hana Rousová profil únor 2013

Kde se vzala potřeba považovat každý příznak tvorby Václava Bartovského, byť jen efemérní, za důkaz příslušnosti k dějinám moderního umění? Je třeba ji vůbec prokazovat? To je jedna z otázek, které si klademe začátkem 21. století.

Horizonty Petra Wittlicha

Hana Rousová knižní recenze říjen 2010

Petr Wittlich je celebritou českého dějepisu umění. Skutečnou, ne ve zdevalvované, zkarikované podobě, jak se s tímto označením setkáváme dnes a denně v médiích. Je celebritou v původním slova smyslu: latinské slovo „celebratus“ znamená „slavený“. Oslavovat někoho...