Návštěvnost 2010
Markéta Horešovská zprávy únor 2011
Nejnavštěvovanějšími výstavami v loňském roce byla kurátorská přehlídka Otto M. Urbana Decadence Now! v Galerii Rudolfinum a prezentace zápůjčky slavných uměleckých děl 20. století z vídeňské Albertiny a Batlinerovy sbírky ve Veletržním paláci.
Není to žádné překvapení, neboť obě výstavy pořadatelé představovali jako události roku, které by slušný člověk neměl propásnout – a návštěvníci se podle toho zařídili. Výstavy trvaly skoro stejně dlouho a konaly se ve stejném čase.
Přepočteno na denní návštěvnost, kterou jsme si pro posuzování divácké úspěšnosti výstav zvolili, vítězí Národní galerie v Praze. Na klasiku děl z období modernismu, avantgardy, surrealismu i druhé půle 20. století přišlo přes 57 tisíc lidí, denní průměr činí 763 osoby. Na Urbanův autorský projekt, za kterým stojí dlouholetá badatelská práce, přišlo do Rudolfina přes 56 tisíc diváků, denně 700. Výstava byla pro galerii co do počtu návštěvníků nejúspěšnější akcí od roku 2000.
Pozoruhodné však je, že NG v uplynulých letech vždy tvrdila, že nesleduje návštěvnost jednotlivých výstav, pouze svých jednotlivých výstavních prostor; také do Veletržního paláce si návštěvník nekupuje vstupenku na jednotlivé výstavy, jen do celého objektu. Je tedy otázkou, nakolik je uvedené číslo relevantní. Na opětovnou žádost o poskytnutí podrobnějších statistik návštěvnosti za loňský rok NG nereagovala.
Denní průměr návštěvníků nejúspěšnějších výstav se proti několika posledním letům nemění, loňský rok ale přetrhl několikaletou dominanci klasiků českého umění. Roku 2009 vévodil Josef Čapek, předtím dva roky po sobě Josef Lada – ovšem s touž výstavou, která trvala v pražském Obecním domě čtyři měsíce na přelomu dvou let a s náskokem vyhrála v obou letech. Čapek by mohl vést i loňský žebříček, neboť přehlídka v Jízdárně Pražského hradu přetekla ještě o 17 dní do roku 2010. V loňském roce byla výstava reprízována ve Východočeské galerii v Pardubicích, která stála za přípravou celého projektu. Čísla o tamní návštěvnosti se ale redakci nepodařilo získat.
Loni také lidé hojně navštívili expozici Život TGM na Hradě, kterou za tři týdny vidělo v Rožmberském paláci na Pražském hradě přes 28 tisíc lidí. Nejednalo se však o výstavu výtvarného umění, proto s ní náš přehled nepočítá. Stejně tak je tomu v případě další výstavy Správy Pražského hradu – celkem přes 54 tisíc lidí zatoužilo vidět na vlastní oči šperky od Cartiera, denní průměr činí 539 návštěvníků. Na Pražský hrad poměrně dost lidí přišlo na přehlídku George Dokoupila (skoro 18 tisíc) a na Hanse von Aachena (skoro 16 tisíc diváků).
Třetí místo v žebříčku výstav výtvarného umění ale patří výstavě Královský sňatek, kterou v Domě U Kamenného zvonu uspořádaly Galerie a Muzeum hlavního města Prahy a jež připomíná sedmisté výročí nástupu Jana Lucemburského na český trůn a jeho sňatek s českou princeznou Eliškou Přemyslovnou. Do půlky ledna výstavu, která skončila až 6. února, vidělo přes 23 tisíc lidí, denně přišlo 437 zájemců. S denním průměrem 414 návštěvníků je na čtvrtém místě výstava AS1, která v Centru současného umění DOX shrnovala několik posledních let prací studentů, pedagogů i absolventů Ateliéru figurativního sochařství I brněnské FaVU, který vede Michal Gabriel. První pětici uzavírá výstava Pokoj č. 13, která patřila k projektu Decadence Now! a v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze se zabývala prvky dekadence v současné módě či designu. Vidělo ji přes 31 tisíc lidí, denně jich přišlo 382.
Druhou polovinu top ten tvoří pět výstav, které se konaly v centru DOX – výstavy Bezdomovci, s ručením neomezeným (denně 349 lidí), 346 diváků denně měla výstava Artists anonymous: Proces, průměr 336 osob denně patří výstavě 9 a 330 lidí za den přišlo na výstavu Umění šachu. Celkově nejvíc lidí přišlo na retrospektivu Jana Kaplického, přes 46 tisíc lidí, denní průměr této několikrát prodloužené výstavy činí 326 návštěvníků, a uzavírá tak první desítku. Přes denní průměr 300 návštěvníků se dostaly ještě dvě výstavy v DOXu a Bienále grafického designu (denně 313 osob) pořádané Moravskou galerií v Brně.
DOX, který funguje teprve od podzimu 2008, loni – s přesahem do roku 2009 i do roku letošního – uspořádal celkem 26 výstav; skoro desítka z nich měla návštěvnost kolem 20 tisíc. Přestože Entropa Davida Černého svoji největší slávu zažila počátkem roku 2009 a v DOXu byla vystavena od června 2009, ještě loni se na ni přišlo podívat přes 23 tisíc lidí (denně 208). DOX loni navštívilo celkem téměř 76 tisíc lidí, což je dvakrát více než v předchozím roce.
Oproti několika posledním letům, kdy se v první desítce návštěvnosti objevovaly i výstavy pořádané například v Brně, Olomouci či Ostravě, letos prvním příčkám žebříčku dominují pražské výstavní síně. Galerie výtvarného umění v Ostravě a Moravská galerie v Brně, které dříve bodovaly více, jsou ale spokojené, shodně je loni navštívilo přes 100 tisíc lidí. V Ostravě zaznamenaly přes 15 tisíc návštěvníků výstavy Oskar Kokoschka a Labyrint světla. Muzeum umění Olomouc mělo loni přes 122 tisíc návštěvníků, z toho Muzeum moderního umění 65 tisíc návštěvníků.
Necelých 30 tisíc lidí zatím zavítalo do kutnohorské Galerie Středočeského kraje, která byla otevřena loni počátkem května. Velkému úspěchu se tam ale těšila výstava přibližující středověkou iluminaci zakoupenou krajem v zahraniční dražbě (téměř 12 tisíc návštěvníků) a výstava ze sbírek Erste bank. Rekordní návštěvnost podle svých propočtů zaznamenala Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, přišlo do ní celkem 17,8 tisíc lidí. Za úspěchem stojí především výstava hraček Libuše Niklové a repríza výstavy Fenomén Baťa, které vidělo shodně přes 4 tisíce návštěvníků. Ovšem při opakování výstavy hraček v pražském Uměleckoprůmyslovém museu ji taktéž za dva měsíce vidělo přes 15 tisíc návštěvníků – stále platí, že stejné výstavy dosahují při svém konání v Praze několikanásobné návštěvnosti oproti tomu, když se pořádají v kterémkoli jiném městě. A platí to i o Brně, kde projekt Planeta Eden vidělo necelých 3500 diváků, zatímco za stejně dlouhou dobu ho v Praze navštívilo 15 tisíc lidí.
Rozpočet na kulturu, aneb hry s čísly
Markéta Horešovská zprávy únor 2020
V loňském průzkumu agentury STEM z přelomu ledna a února více než polovina dotázaných uvedla, že nezná ministra kultury, kterým byl tehdy Antonín Staněk, někdejší olomoucký primátor z ČSSD. Je ale velmi pravděpodobné, že se jménem dnes už bývalého šéfa resortu...
Rozpočet na kulturu na rok 2016
Markéta Horešovská zprávy prosinec 2015
Praha – Ministerstvo kultury už nemá příliš času na to, aby splnilo jeden z bodů vládního programového prohlášení, tedy vynakládat na kulturu na konci mandátu vlády jedno procento státního rozpočtu. Byť rozpočet na rok 2016 v čase uzávěrky tohoto čísla atakoval hranici 12...
Rozpočet 2012
Markéta Horešovská analýza prosinec 2011
Kritizovat krácení rozpočtu ministerstva kultury na nadcházející rok se může v době všeobecného seškrtávání veřejných rozpočtů někomu zdát až nepatřičné. Přestože hospodaření se státními penězi má jistě v naší zemi stále velké rezervy, při škrtání v resortu...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?