Mezinárodní den muzeí podle NKÚ

Jan Skřivánek zprávy červen 2020

Praha – Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v půlce května zveřejnil zprávu kritizující Ministerstvo kultury a deset kontrolovaných muzeí za nedostatečnou ochranu a evidenci sbírek. Zprávu úřad vydal v Mezinárodní den muzeí. Podle všeho šlo o záměrně zvolené datum, výsledky provedeného šetření kolegium NKÚ schválilo již začátkem března.

AA-39.jpg

ilustrace Miroslav Barták

Jako hlavní závěr doprovodná tisková zpráva akcentuje, že v letech 2016–2018 se ve vybraných institucích „nepodařilo dohledat téměř tři tisíce sbírkových předmětů“. Zpráva ani následné články v médiích však již neuváděly, že to představuje méně než 1 promile prověřovaných evidenčních čísel. Největší mezery mělo Národní zemědělské muzeum, z 868 pohřešovaných položek se mu jich však 335 podařilo dohledat po skončení kontroly.

Z muzeí umění se kontrola týkala Moravské galerie v Brně, Muzea umění Olomouc a Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Žádná z těchto institucí ke zprávě nevydala vlastní tiskovou reakci a i Ministerstvo kultury se omezilo jen na krátké vyjádření tiskové mluvčí pro ČTK. Muzejníků se nicméně po týdnu zastal český výbor Mezinárodní rady muzeí ICOM: „(Zpráva NKÚ) Neuvádí také to, co dnes muzea ohrožuje nejvíce, a to je nízké ohodnocení zaměstnanců, kteří vykonávají tuto odbornou činnost. Specifická profese ‚správce depozitáře‘ (nekumulovaná s odbornou prací kurátora sbírky, jenž má sbírky interpretovat), který zajišťuje nejen evidenci, uložení, ale i základní profylaktickou péči, je placena mnohem hůře než skladníci v supermarketu.“

Oficiální „Kontrolní závěr z kontrolní akce“ jako hlavní zjištění uvádí, že ani dvacet let po přijetí zákona o ochraně sbírek nejsou všechny fondy v rozporu s touto právní úpravou zapsané do centrální evidence sbírek (CES), že správa a evidence sbírek jsou administrativně velmi náročné, „a to zejména kvůli velkému množství používaných listinných i elektronických evidencí, informačních systémů, databází a portálů a jejich vzájemné nekompatibilitě,“ a že povolování a monitorování vývozů do zahraničí ze strany ministerstva probíhá jen formálně. Nedostatečnou kontrolu připouští i tisková mluvčí ministerstva. „Kontroly ze strany MK se neděly tak často, jak by měly. Bylo to komplikované i z toho důvodu, že v příslušném odboru pracuje málo lidí, celé ministerstvo je personálně velmi poddimenzované,“ vysvětluje.

Pokud jde o konkrétní výtky týkající se trojice zmiňovaných muzeí, jedná se zejména o formální pochybení. V případě Moravské galerie v Brně zpráva například konstatuje, že při poslední inventarizaci sice byla galerie schopna dohledat všechny sbírkové předměty, že ale více než 4 tisíc položek z jejích fondů není zaneseno do CES. Muzeu umění Olomouc NKÚ vytýká, že nedohledalo blíže nespecifikované kopie medailí v ceně 21 tisíc korun a bez dalšího šetření je navrhlo k vyřazení z evidence. Zpráva muzeum dále zmiňuje jako příklad nedostatečného pojištění sbírek: „MUO kvalifikovaným odhadem ocenilo svou sbírku na 1,8 mld. Kč. Maximální výše pojistného plnění dle uzavřené pojistné smlouvy přitom činila 10 mil. Kč.“ Uměleckoprůmyslové museum NKÚ kritizuje za pochybení při vyřizování zápůjček do zahraničí: „V případě UPM bylo sedm sbírkových předmětů v zahraničí bez platného povolení po dobu 16 dnů.“

Na adresu Ministerstva kultury NKÚ krom řady dílčích výtek poznamenává, že nenaplnilo vlastní Koncepci muzejnictví, ve které si vytklo za cíl připravit do roku 2016 novelu zákona o ochraně sbírek. „MK tedy nepečovalo o náležitou právní úpravu a nepostupovalo v souladu s kompetenčním zákonem,“ konstatuje zpráva. ICOM k tomu ve svém reakci poznamenává, že zákon z roku 2000 novelu nutně nepotřebuje: „Jedná se o velmi kvalitní zákonnou normu, kterou nám závidí mnoho kolegů na celém světě.“

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné