Kritické umění v NOD
Kateřina Černá zprávy červen 2009
Praha – Galerie NoD v Dlouhé ulici na sebe v poslední době upoutala mediální pozornost řadou kontroverzních výstav, která vyvrcholila instalací Petera Fusse Achtung.
Polský umělec vystavil velkoformátové fotografie z válečných filmů, na kterých vyměnil nacistům hákové kříže za židovské hvězdy. Expozice, jejíž vernisáž se konala v den židovského svátku obětí holocaustu, byla do půl hodiny zničena zástupci židovské obce. Za programem galerie NoD stojí od loňského listopadu člen skupiny Guma Guar Milan Mikuláštík. Jaký je jeho dramaturgický plán?
„Na dramaturgii galerie se nutně odráží to, co dělám se skupinou Guma Guar, tedy aktivistické nebo kritické umění. Jedině takové umění má podle mě smysl, protože posouvá společnost dál,“ uvádí kurátor. Vedle sociálněkritického umění chce Mikuláštík v galerii představovat tvorbu různých subkultur (street art) a outsiderů české výtvarné scény (Milan Kozelka, Slávek Dolejší nebo aktuálně Milan Kohout). V prostoru kavárny se nebrání ani klasické malbě. „Mám rád obrazy,“ vysvětluje.
Angažovaný program galerie NoD se mimo jiné vymezuje proti převládající tendenci současného českého umění, kterou podle Mikuláštíka představuje lyrický koncept se sociálním přesahem, tedy především tzv. kovandovská škola.
V radikálně levicovém profilu galerie se projevuje také Mikuláštíkův osobní vývoj. „Levičáka ze mě udělala práce v reklamní agentuře,“ tvrdí kurátor. Jeho kritický pohled na konceptuální umění a umělecký provoz vůbec pak ovlivnil i fakt, že si sám za studií na brněnské FAVU prošel výrazným konceptuálním obdobím. Do něj spadají hlavně společné projekty s Janem Nálevkou, s nímž tvoří od roku 1995 dvojici MINA.
Mikuláštíkova domovská skupina Guma Guar se do povědomí veřejnosti dostala především loňskou výstavou Kolektivní identita, která parodovala reklamní kampaň pražské radnice za Prahu olympijskou tím, že oblíbené herce a sportovce na plakátech nahradila slavnými zločinci polistopadové éry. Cílem Guma Guaru a většiny aktuálních výstav galerie NoD je záměrná politická provokace a mediální ohlas, který má spustit diskusi o tematizovaném problému. U Petera Fusse šlo například o izraelsko-palestinský konflikt.
Galerie NoD byla otevřena v roce 2000 jako součást Experimentálního prostoru Roxy/NoD, který byl od začátku jednou z bašt kulturní alternativy. Zakladatelem a prvním dramaturgem galerie byl umělec Krištof Kintera. Po jeho odchodu se ve funkci vystřídali René Rohan, Tamara Moyzes, Zuzana Blochová a Jiří Ptáček.
knižní tipy
Kateřina Černá knižní tipy zima 2019
Knihy pod stromeček: Umění loutky – Pracoval jsem mnoho – Inteligence obrazu a jazyk dějin umění – Umění a iluze – Obrazy a předobrazy – Krásná jizba
knižní tipy
Kateřina Černá tipy červen 2022
Buckminster Fuller – Jitka Svobodová – Ladislav Lábus – Wittlichův Rodin – Rozhovor s Krištofem Kinterou – Jan Kotěra: Mýtus architekta
knižní tipy
Kateřina Černá knižní tipy zima 2020
Knihy pod stromeček: Chrám umění Rudolfinum – Antické umění ve sbírce Národního muzea – Tomáš Vaněk – Architektky – Teorie obrazu v raném křesťanství – Příběh malířství
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?