Kritické umění v NOD

Kateřina Černá zprávy červen 2009

Praha – Galerie NoD v Dlouhé ulici na sebe v poslední době upoutala mediální pozornost řadou kontroverzních výstav, která vyvrcholila instalací Petera Fusse Achtung.

Polský umělec vystavil velkoformátové fotografie z válečných filmů, na kterých vyměnil nacistům hákové kříže za židovské hvězdy. Expozice, jejíž vernisáž se konala v den židovského svátku obětí holocaustu, byla do půl hodiny zničena zástupci židovské obce. Za programem galerie NoD stojí od loňského listopadu člen skupiny Guma Guar Milan Mikuláštík. Jaký je jeho dramaturgický plán?

„Na dramaturgii galerie se nutně odráží to, co dělám se skupinou Guma Guar, tedy aktivistické nebo kritické umění. Jedině takové umění má podle mě smysl, protože posouvá společnost dál,“ uvádí kurátor. Vedle sociálněkritického umění chce Mikuláštík v galerii představovat tvorbu různých subkultur (street art) a outsiderů české výtvarné scény (Milan Kozelka, Slávek Dolejší nebo aktuálně Milan Kohout). V prostoru kavárny se nebrání ani klasické malbě. „Mám rád obrazy,“ vysvětluje.

Angažovaný program galerie NoD se mimo jiné vymezuje proti převládající tendenci současného českého umění, kterou podle Mikuláštíka představuje lyrický koncept se sociálním přesahem, tedy především tzv. kovandovská škola.

V radikálně levicovém profilu galerie se projevuje také Mikuláštíkův osobní vývoj. „Levičáka ze mě udělala práce v reklamní agentuře,“ tvrdí kurátor. Jeho kritický pohled na konceptuální umění a umělecký provoz vůbec pak ovlivnil i fakt, že si sám za studií na brněnské FAVU prošel výrazným konceptuálním obdobím. Do něj spadají hlavně společné projekty s Janem Nálevkou, s nímž tvoří od roku 1995 dvojici MINA.

Mikuláštíkova domovská skupina Guma Guar se do povědomí veřejnosti dostala především loňskou výstavou Kolektivní identita, která parodovala reklamní kampaň pražské radnice za Prahu olympijskou tím, že oblíbené herce a sportovce na plakátech nahradila slavnými zločinci polistopadové éry. Cílem Guma Guaru a většiny aktuálních výstav galerie NoD je záměrná politická provokace a mediální ohlas, který má spustit diskusi o tematizovaném problému. U Petera Fusse šlo například o izraelsko-palestinský konflikt.

Galerie NoD byla otevřena v roce 2000 jako součást Experimentálního prostoru Roxy/NoD, který byl od začátku jednou z bašt kulturní alternativy. Zakladatelem a prvním dramaturgem galerie byl umělec Krištof Kintera. Po jeho odchodu se ve funkci vystřídali René Rohan, Tamara Moyzes, Zuzana Blochová a Jiří Ptáček.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné