Kreativní Evropa

Petr Šourek zprávy květen 2009

Fórum pro kreativní Evropu, které proběhlo v Praze 26. a 27. března 2009, se těšilo značnému zájmu kulturní veřejnosti. O konferenci a její závěry nakonec nejmenší zájem projevilo vedení Ministerstva kultury ČR, které shodou okolností konferenci pořádalo. Na rok českého předsednictví zrovna připadl Evropský rok kreativity a inovací. I když si o evropských rocích a dnech můžeme myslet své, tentokrát se to skutečně povedlo. Konference totiž nastavila pořádajícímu českému ministerstvu nepříjemně výřečné zrcadlo.

Za normálních okolností by nebylo lehké najít pro všechny příspěvky Fóra pro kreativní Evropu společného jmenovatele. Vždyť sahaly od úvah inspirovaných ekologií a teoriemi trvale udržitelného rozvoje až k ekonomicky liberálním a techno-optimistickým vizím. Kulturní manažeři, firemní stratégové a analytici, vysokoškolští profesoři a zástupci státních agentur se přirozeně lišili
v pohledu na věc. Společného jmenovatele jim tak propůjčila náhoda, že se konference konala v České republice. Celé spektrum názorů, které vyjadřovali účastníci konference, stálo v přímém protikladu k tomu, co ve stejné době prohlašovalo pořádající české Ministerstvo kultury.

Nikdo z řečníků Fóra již neuvažoval o kultuře jako o něčem, co může být, když na to bude. V posledních dvaceti letech se objevilo množství studií, které celkem jednoznačně ukazují, že kultura představuje neobyčejně výkonné odvětví ekonomiky. Konkrétní data se samozřejmě liší podle toho, jakou metodiku výzkumníci volí. Ekonomickým výzkumům dominuje pojem kreativní průmysl. Ten zahrnuje film, počítačové hry, design, reklamu a další odvětví, která se vyznačují vysokou
přidanou hodnotou a stejně vysokým podílem kreativní práce. Patří sem samozřejmě také veškerá volná umělecká tvorba.

Ekonomický výkon kreativního průmyslu se obvykle srovnává s automobilovým. V celoevropském srovnání jsou kreativní průmysly výkonnější než automobilky a jejich subdodavatelé, v sousedním Německu nicméně automobilový průmysl stále vede s malým náskokem před kreativním. Ve Spojených státech se tradičně kreativní průmysl podílí největší měrou na tvorbě hrubého domácího produktu Kalifornie. Země s výrazným podílem kreativního průmyslu se jako další přidané hodnotě těší pozitivnějšímu obrazu v zahraničí. Mají pověst míst, kde to žije a rodí se tam nové
věci. Kreativní průmysl má celou řadu dalších ekonomických a společenských výhod. Zisky se v těchto odvětvích dělí mnohem rovnoměrněji mezi podniky různé velikosti a kapitálové síly, zatímco z výroby aut profitují převážně velké společnosti. Když kreativní výroba skončí, nezůstávají po ní zničené haly, nýbrž místa opředená legendami.

V zemích, kde kulturní politika splývá s památkovou péčí jako v České republice, se argumentuje nanejvýš ekonomickým přínosem kulturního turismu. Forum pro kreativní Evropu však mířilo jiným směrem. Kultura, podobně jako věda nebo technologie, představuje kapitál nápadů a myšlenek, který rychle roste, když se do něj šikovně investuje. Inovační potenciál živého umění, které vzniká právě teď v síti globálních vztahů, je dostatečně velký na to, aby zajímal nejen lovce talentů, ale také kapitány průmyslu, politiky a národohospodáře.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné