Karlínská Parukářka
Josef Ledvina staveniště září 2014
Praha – V Karlíně zahájil provoz nový prostor určený k trávení volného času a pořádání rozličných kulturních akcí. Nachází se na Rohanském ostrově v bezprostředním sousedství řeky a nese název Přístav 18600. Číslovka představuje karlínské poštovní směrovací číslo a přístav proto, že tu kdysi, když byl Rohanský ostrov ještě ostrovem, býval přístav. Odkaz k paměti místa je záměrný. Dříve tu bývalo železniční překladiště, zubem času hodně okousané nádraží dodnes stojí opodál. (A ještě za ním se pak v příkrém kontrastu tyčí nově vydevelopované kancelářské i residenční objekty.)
Drážní a průmyslová minulost je dobře patrná i na samotném prostranství nového Přístavu. Stojí tu třeba bezprizorní železniční sloupy a zpod trávy vykukují rozličné betonové fláky, flastry a panely. Vše je už ale dost zarostlé, náletovou dřevinou (březový hájek) nebo třeba křenovými lupeny. Efekt zarůstání přitom autoři a realizátoři celého projektu (Tošovský, Kubišta, Janďourek a Krippner) nemíní popírat, „městskou přírodu“ pouze kultivují a citlivě přizpůsobují novému určení. Projekt má takto zároveň poukázat na potenciál obdobných lokalit a možnosti, jak s nimi zacházet.
Přístav by se měl podle „programového prohlášení“ z webových stránek stát pro Karlín tím, čím je Žižkovu park Parukářka a Vinohradům Riegerovy sady. Realizační tým má prostor od města propůjčen na tři roky. Určitou předpremiéru Přístavu představovalo červnové vystoupení u nás dobře známého japonského tanečníka Mina Tanaky, pravidelný program a provoz kavárny pak byly zahájeny v srpnu. Od té doby tu vystoupilo třeba duo Kieslowsky nebo tu profesor Palouš z Astronomického ústavu erudovaně vykládal o právě padajících Perseidách. Kulturní akce konané pod hlavičkou festivalu Fiesta budou v přístavu probíhat až do konce září.
Součástí programu bylo a je také participativní pořizování přístavního mobiliáře, tedy stolů a lavic. Předcházela mu soutěž (v porotě byl třeba sochař a kultivátor veřejného prostoru Pavel Karous). V podmínkách stálo, že vše musí být z betonu a na místě vyrobitelné. Uspěli Vít Svoboda a Pavel Nový ze studia 0,5 s návrhem Ztraceného nábytku. Na ikeácké instruktážní kresbě, již pro architekty pořídil umělec Alexey Klyuykov, vypadalo vše podezřele jednoduše – do země se vykope díra ve tvaru stolu, do ní se pak nalije beton… Byl jsem nicméně svědkem vyzvednutí prototypu z jámy a výsledek byl esteticky i funkčně uspokojivý. Slavnostní kopání dalších forem proběhlo koncem srpna, tentokrát již za aktivní spoluúčasti návštěvníků přístavu.
Přesýpání písků v MoMA
Josef Ledvina zahraničí únor 2020
Loni v říjnu se po další z řady expanzí otevřelo Muzeum moderního umění v New Yorku. Výstavní plochy se rozrostly o 30 %, a to především díky tomu, že do sebe muzeum inkorporovalo spodní patra sousedního rezidenčního mrakodrapu od Jeanna Nouvela. Nové prostory pojala MoMa jako...
Trochu psychologie, trošku horor a samozřejmě špína…
Josef Ledvina rozhovor březen 2020
Pohybuje se na rozhraní více světů. Jako současný umělec vystavuje, loni mu vyšla autorská kniha Auta, na přelomu osmdesátých a devadesátých let spoluvytvářel (nejen) vizuální identitu skupiny Bratrstvo. Živí se jako profesionální fotograf, v roce 2017 dostal cenu Czech Grand...
Jan Šerých
Josef Ledvina Tomáš Klička rozhovor září 2024
Jan Šerých je stabilní součástí domácí umělecké scény už více než dvacet let. Jeho zpravidla ručně malované obrazy dlouhodobě spojuje binární černobílá barevnost a redukované geometrické či typografické formy. K nim se v posledních letech přidala práce s nalezeným...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?