Karel 3D z milosti Hradu
Jan Skřivánek zprávy březen 2007
Praha – Správa Pražského hradu vydala v únoru audiovizuálního průvodce výstavou Karel IV. – Císař z Boží milosti, jež se v hradní Obrazárně konala právě před rokem. DVD disk obsahuje hodinový film představující vybrané exponáty a osmiminutový bonus, který nabízí „trojrozměrnou procházku výstavou“. Při použití brýlí s jedním sklem modrým a druhým červeným, které jsou přiloženy ke každému disku, vnímá divák film jako trojrozměrný.
Režisérem průvodce je Jaroslav Hykl, kameramanem Jaromír Kačer. Film nabízí vizuálně působivý zážitek, neboť pečlivě nasnímané makro detaily a neobvyklé úhly záběru divákovi skýtají nový pohled i na známá díla. Horší je to bohužel s výběrem prezentovaných exponátů, který působí dosti nahodile, a především s doprovodným komentářem. Asi ne náhodou není nikde uveden jeho autor. Jako odborná spolupracovnice v titulcích figuruje pouze komisařka výstavy Duňa Panenková, jejíž role při přípravě výstavy však byla spíše produkční.
Autoři výstavy, Barbara Drake Boehm a Jiří Fajt, se na projektu filmového průvodce nikterak nepodíleli. Film ale samozřejmě těží z jejich práce, a tak je překvapivé, že na obálce disku nejsou vůbec zmíněni. Jejich jména pozorný čtenář najde až ve vloženém dvojlistu na vnitřní straně desek obalu.
Doprovodný komentář trpí jednak stylistickou neohrabaností – přílišné používání přívlastků mimořádný, výjimečný, hluboký, vynikající, unikátní, nedostižný... –, jednak je problematický po odborné stránce. Jestliže hlavním cílem výstavy mělo být ukázat celoevropský rozměr umění panovníků lucemburské dynastie, je samozřejmě špatně, pokud je v komentáři opakovaně zdůrazňována „českost“ představovaných děl („Trvalá přítomnost císařského dvora byla úplně novým faktorem v české kultuře...“) či je teritoriální záběr zužován jen na Čechy („Uměleckou situaci v Čechách kolem roku 1400 ovládla estetika krásného stylu...“).
Rehabilitaci Zikmunda Lucemburského – což byl další z cílů výstavy –, pak jistě příliš nepomůže, že je ve filmu poprvé zmíněn až v 55. minutě. To, že je představen jako „jeden z největších panovníků v historii“ a komentátor během minuty dvakrát poznamená, že jeho vláda byla „bohužel“ příliš krátká, na věci mnoho nemění. Tento příklad do jisté míry ilustruje i další nedostatek filmu – a sice že míchá všeobecně přijímané poznatky s novými teoriemi, o nichž nepanuje shoda ani uvnitř vědecké obce. Takovýto přistup by samozřejmě mohl být i přínosem, ale to by se autor v probíhajících odborných diskusích musel sám dobře orientovat.
Nedostatečná obeznámenost s problematikou je patrná i z některých zavádějících zjednodušení („Na vrcholu kultu knihy, který nahradil někdejší kult ostatků...“) či volby neadekvátních výrazových prostředků („V posledním desetiletí 14. století se tvorba pohybuje v rovině pohádkově neskutečného ideálu...“).
Skutečnost, že kurátor výstavy Jiří Fajt nebyl k projektu filmového průvodce přizván, souvisí s roztržkou mezi ním a Správou Pražského hradu (SPH) kvůli zpoždění vydání katalogu. Vina za to, že nevyšel v plánovaném termínu, podle ředitele SPH Ivo Velíška padá výhradně na Fajtovu hlavu. Fajt naopak poukazuje na neprofesionalitu organizace a podcenění redakčních příprav ze stany Hradu. Když se ukázalo, že katalog do konce výstavy nevyjde, SPH od jeho vydání zcela odstoupila, což Velíšek vysvětlil slovy: „SPH není vědecká instituce, která zajišťuje pro autory prezentaci vědeckých či badatelských počinů.“ Katalog nakonec vyšel až loni před Vánocemi péčí nakladatelství Academia.
Staří mistři v Praze
Jan Skřivánek výstava zima 2019
Národní galerie začátkem listopadu otevřela novou expozici starého umění ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech, jejímž hlavním autorem je ředitel Sbírky starého umění Marius Winzeler a která propojuje dvě dříve oddělené prezentace českého a evropského umění renesance...
Světlo to někdy zkazí
Jan Skřivánek rozhovor červen 2021
Rozhovor s Jaromírem Novotným jsme měli naplánovaný několik let, čekali jsme však na možnost spojit jej s nějakou větší výstavou. Příležitost se naskytla až nyní – v létě se představí v Domě umění města Brna. Jaromírovy obrazy, ať již pracuje s barvami, či jen s ...
Ten, který bude. Josef Mánes: Člověk – umělec – legenda
Jan Skřivánek výstava červen 2023
Už jen do půlky července hostí Valdštejnská jízdárna velkou výstavu obrazů a kreseb Josefa Mánesa, která s několikaletým zpožděním připomíná dvousté výročí umělcova narození a sto padesát let od jeho smrti. Jakkoliv je Mánesovo jméno jedním z nejznámějších v...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?