Jiří David v Benátkách
Johanka Lomová zprávy listopad 2014
Praha – Česko-slovenský pavilon bude příští rok na 56. bienále v Benátkách hostit instalaci Jiřího Davida. Jednomyslně o tom rozhodla devítičlenná mezinárodní komise. Projekt Apoteóza s podtitulem Kde domov můj má být „reinstalací, reinterpretací a apropriací“ stejnojmenného obrazu Alfonse Muchy, který uzavírá cyklus Slovanské epopeje.
Komise, v jejímž čele zasedla Marta Gili, ředitelka pařížské galerie současného umění Jeu de paume, vybírala z 38 přihlášených projektů. Během svého zasedání je nejprve všechny prodiskutovala a následně z nich vybrala pět finalistů. Spolu s Jiřím Davidem se v užším výběru ocitli umělci všech generací: od nejstaršího Stanislava Kolíbala přes Magdalenu Jetelovou a Krištofa Kinteru až po dvojici Ladislava Gažiová a Alexey Klyuykov. Těchto pět projektů, podle historičky umění Marie Klimešové, jedné z členek komise, „přesáhlo místní kontext, oprostilo se od sebereprezentace, a posunulo se tak do mezinárodního kontextu“. Vítěznou instalaci Jiřího Davida Marta Gili pak označila za „politickou a poetickou“ a nový šéfkurátor Národní galerie Adam Budak zdůraznil její „jednoduchost a komplexnost“.
Inspirace monumentálním plátnem Alfonse Muchy by podle komise měla být srozumitelná všem, bez rozdílu toho, zda českého umělce znají, či nikoli. V rámci prezentace na tiskové konferenci zaznělo, že nedílnou součástí instalace je plánovaná mezinárodní konference. Témata, která se v souvislosti s instalací rýsují, odkazují k problematice pojmu lid, národ a vlast.
Přesnější debata o podobě instalace Jiřího Davida není v tento okamžik možná. „Nechci k tomu víc zmiňovat. Navíc bude docházet k procesuálním změnám,“ říká Jiří David a dodává, že „to magické“ se nedá naplánovat. Zároveň na tiskové konferenci zaznělo, že Jiří David zvítězil i díky velmi preciznímu popisu zamýšleného projektu. Ten by ostatně měl být podle propozicí soutěže součástí každého přihlášeného projektu, a to včetně rozměrů a váhy jednotlivých exponátů a ekonomické rozvahy, která v případě, že náklady přesáhnou státem garantovanou částku 1,5 milionu korun, musí obsahovat „doklady o zajištění vlastních či externích zdrojů“ financování.
Zárukou úspěšnosti česko-slovenského pavilonu by dále měla být také zkušenost Kataríny Rusnákové, která je kurátorkou Davidova projektu a v minulosti již česko-slovenský pavilon jednou připravovala (Surůvka/Neméth, 2001). Podobnou zkušenost má i Budak, jenž se podílel na řešení polského a estonského pavilonu.
Tisková konference se rovněž točila kolem úvah o budoucnosti výběrových řízení na pojednání česko-slovenského pavilonu. Adam Budak upozornil na nutnost zpřesnit, ve spolupráci se slovenskou NG, zadání. Stejně tak do budoucna Budak plánuje větší podporu uchazečů ve věci formálních náležitostí přihlášek. Důležité by mělo být i to, že národní pavilony jsou kulturně politickou záležitostí, a měly by tak být náležitým způsobem podporovány ze strany ministerstva kultury.
Letošní výběr umělce pro benátské bienále probíhal poněkud nestandardně, když došlo na poslední chvíli k prodloužení termínu odevzdání projektů. Tento krok Jiří Fajt odůvodnil problematickým vyhlášením soutěže v době před jeho nástupem. Od jara totiž bylo známo personální složení komise, kterou Fajt pro možnou předpojatost odvolal a najmenoval komisi novou.
Jistým paradoxem spojeným s československým pavilonem je, že zájemci se neucházejí o pojednání pavilonu, ale účastní se soutěže, jejíž hlavní cenou jsou dva celoroční volné vstupy do NG. Projekt, se kterým ten který uchazeč zvítězí, pak podle oficiálních pravidel realizuje Národní galerie v součinnosti s ministerstvem kultury.
Byli jsme naivní
Johanka Lomová rozhovor březen 2013
Rozhovor s Markem Pokorným / Marek Pokorný ukončil k 30. listopadu svou práci pro Moravskou galerii a nyní promýšlí, co bude dělat dál. Začali jsme vzpomínkou na ztracený rozhovor se Zbyňkem Sekalem a nevděčné roli přepisovatelek, pak jsme se vrátili na konec 80. let.
Rok dobrovolného vstupu
Johanka Lomová zprávy prosinec 2014
Brno/Bratislava – Na přelomu let 2013 a 2014 zavedla Slovenská národní galerie a Moravská galerie v Brně volné, respektive dobrovolné vstupné. Po roce považují obě instituce toto své rozhodnutí za šťastné. Alexandra Kusá, generální ředitelka SNG, popisuje změnu jako...
Návštěvnost galerií v roce 2013
Johanka Lomová zprávy únor 2014
Praha – Loňskou nejpopulárnější výstavou byla přehlídka plakátů Alfonse Muchy ze sbírky tenisty Ivana Lendla, která proběhla v Obecním domě a jejíž celková návštěvnost přesáhla hranici 170 tisíc lidí. Druhou nejnavštěvovanější byla Cesta k Amorfě, kupkovská výstava...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?