Hlad

Ondřej Váša úhel březen 2011

Jistý liberecký student, tuším, že mechatronik, se před lety vrátil z drážďanského Zwingeru s památnou větou: „Když jsem hleděl na holandské zátiší, na kterém byl vyobrazen šťavnatý borůvkový koláč, dostal jsem veliký hlad.“ Nepadla žádná zmínka o stylu, kompozici, iluzi či vanitas; dotyčný jednoduše a prostě pocítil hlad. Tedy cit, který je v souvislosti s vnímáním obrazu přinejmenším disciplinován (to v případě jisté škály zátiší 16. a 17. století), ne-li rovnou tabuizován. Jenže co jiného vlastně před zátiším cítit, jak jinak se k němu adekvátně vztáhnout?

Podělte se:

Na smeťáku

Ondřej Váša úhel březen 2009

Je to jedna z myšlenek, které se neodvratně vtírají při průchodu rozvalinami antických okrsků v jižní Itálii či Řecku – na konkrétní lokalitě zde příliš nezáleží, leč představme si třeba athénskou Akropoli. Totiž že procházíme ve skutečnosti jedním obrovským...

Obrazy vzhůru nohama

Ondřej Váša úhel říjen 2009

Barva vržená proti plátnu, ať už se jedná o rozčilené gesto malíře, jemuž se nedaří ztvárnit svou představu a chce v návalu zlosti či beznaděje obraz poskvrnit kaňkou, o kýženou manifestaci volnosti, či naopak o domnělé vyjádření pocitů, v sobě nese malé dědictví...

Mít planetu v rukách

Ondřej Váša úhel červenec 2014

Vídeňské muzeum glóbů se z dobrého důvodu pyšní tím, že je jedinou vědeckou institucí, která veřejnosti umožňuje procházet se mezi zemskými, nebeskými či planetárními glóby, stejně jako mezi modely heliocentrického i geocentrického kosmu a souvisejícími nástroji...