Editorial

Pepa Ledvina editorial listopad 2020

Muzeum Aleše Hrdličky si odneslo zvláštní ocenění v soutěži Gloria musaealis. O letošním udílení tradičních Glorií se dočtete více ve zprávách.

Mě ale zaujala speciálně tato cena, protože jsem si při přečtení jména česko-amerického fyzického antropologa vzpomněl na to, že jsem o něm cosi četl na nějakém americkém zpravodajském portále a že z toho, co jsem se tam dočetl, nevyšla Hrdličkova persóna zrovna nejsympatičtěji. Něco, někde, před časem… Jak vidno, má vzpomínka neměla zrovna nejpevnější obrysy, naštěstí ale máme internet, který nezapomíná. Chvilka s googlem vedla k nalezení inkriminovaného textu. Publikoval jej Washington Post v roce 2016, věnován byl tehdy čerstvě vydané knize Bone Rooms s podtitulem From Scientific Racism to Human Prehistory od amerického historika Samuela Redmanna (Harvard University Press). Knihu samotnou jsem nečetl, nezbývá mi tedy než se spokojit s jejím novinovým resumé. V něm se o českém rodákovi píše jako o v zásadě toxické figuře, Hrdlička měl být spjat s eugenickým hnutím a měl ve velkém podporovat „drancování lidských ostatků“.

Přiznávám, že o tématu prakticky nic nevím, ale kontrast s tím, jak je Hrdlička prezentován v tuzemských médiích, je zarážející. Například ČTK loni u příležitosti 150. výročí jeho narození publikovala text, kde se o Hrdličkovi píše jako humanistovi a demokratovi, který razil názor, že „lidské rasy mají jednotný původ, a tudíž jsou si rovné“. Těším se, že si v následujících týdnech trochu ujasním, jak to se slavným dr. Hrdličkou doopravdy bylo. A pokud se dozvím nějaké pikantnosti, určitě se zde o ně s vámi podělím. Stay tuned!

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné