Chalupecký podvacáté

Kateřina Černá zprávy září 2009

Praha – Začátkem července vybrala mezinárodní porota finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého. Porotě letos předsedá německá kurátorka Suzanne Altmann a mezi jejími členy figurují malíř Jan Merta, kurátor Ondřej Chrobák nebo rektor VŠUP Pavel Liška. Podle Chrobáka, který zasedl v porotě poprvé, byl při výběru patrný posun od prosazování „zasloužilých“ umělců k hledání nových talentů, jejichž dílo se vymyká převládajícím uměleckým trendům.

Do finále nakonec postoupili Tomáš Džadoň, dvojice David Böhm a Jiří Franta, Petra Herotová, Alena Kotzmannová a Jiří Skála. Své nominace zdůvodnila porota takto:

Instalace Tomáše Džadoně (1981) mísí elementy lidové architektury, socialistického modernismu a současné doby. Tyto protikladné, ovšem osobně prožité tradice autor spojuje do absurdních koláží. Jeho díla diváka často dezorientují: zahrává si s měřítkem, s pozicí diváka i s neobvyklými smyslovými vjemy.

Jiří Franta (1978) a David Böhm (1982) spolu již několik let vytvářejí nástěnné kresby. Vznikají jako proměnlivý deník a autoři na nich často pracují i po vernisáži výstavy. Mají cit pro monumentální výraz i jemný detail. Posouvají možnosti prezentace kresby, kterou kombinují s instalacemi nebo texty. (Profil Davida Böhma přinášíme v rubrice Portfolio.)

Základními uměleckými prostředky Petry Herotové (1980) jsou kresba a video. Jejich prostřednictvím zkoumá významy osobní identity. Formy konceptuálního umění aplikuje na všední, zdánlivě banální témata, jakými jsou rodinné hierarchie nebo smysl fyzické práce v postindustriální době.

Fotografie Aleny Kotzmannové (1974) se vyznačují elegancí, jemností a silným narativním nábojem. Jejich kvalita, přibližující se malířství, vědomě pracuje s odkazem klasiků české fotografické školy. Promyšlenou instalaci, někdy v kombinaci s texty, autorka používá jako samostatný výtvarný prostředek.

Jiří Skála (1976) se nebojí pouštět na půdu nejistých uměleckých pokusů. Oproti loňskému roku, kdy také patřil k finalistům Ceny Jindřicha Chalupeckého, se ještě více odpoutal od jazyka výtvarného umění. Směřuje k experimentálním formám literatury, ať už v podobě psaného textu, nebo zvukových instalací.

Práce finalistů budou k vidění od 22. října do 23. listopadu v Centru současného umění DOX v Holešovicích, kde 12. listopadu proběhne také slavnostní vyhlášení letošního laureáta. Vítěz by měl převzít ocenění od jednoho ze zakladatelů soutěže, dramatika Václava Havla, který předával cenu naposledy před šesti lety Michalu Pěchoučkovi. Ačkoli bude Chalupeckého cena letos udělena podvacáté, velké oslavy se podle Dana Merty ze Společnosti Jindřicha Chalupeckého chystají až na příští rok, kdy proběhne společná výstava dosavadních 20 laureátů.

Podělte se:

knižní tipy

Kateřina Černá knižní tipy zima 2019

Knihy pod stromeček: Umění loutky – Pracoval jsem mnoho – Inteligence obrazu a jazyk dějin umění – Umění a iluze – Obrazy a předobrazy – Krásná jizba

knižní tipy

Kateřina Černá tipy červen 2022

Buckminster Fuller – Jitka Svobodová – Ladislav Lábus – Wittlichův Rodin – Rozhovor s Krištofem Kinterou – Jan Kotěra: Mýtus architekta

knižní tipy

Kateřina Černá knižní tipy zima 2020

Knihy pod stromeček: Chrám umění Rudolfinum – Antické umění ve sbírce Národního muzea – Tomáš Vaněk – Architektky – Teorie obrazu v raném křesťanství – Příběh malířství