Bratři a továrny na seznam
Josef Ledvina staveniště září 2015
Bonn - Dvacet čtyři nových památek zapsal Výbor Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) na Seznam světového dědictví na svém červencovém zasedání v německém Bonnu. Nové zápisy jsou pestré typově i geograficky, nechybějí zavedené turistické taháky ani památky, které jsou mimo své země prakticky neznámé. Na seznamu se po více než dvacetiletém úsilí ocitl například Efez v dnešním Turecku s početnými a mimořádně dobře zachovalými pozůstatky římského a helénského osídlení, včetně ruin jednoho ze sedmi antických divů světa, Artemidina chrámu. Naopak asi málokomu bude znám soubor zoomorfních a antropomorfních petroglyfů pokrývajících skalní stěny v regionu Hail na severu Saudské Arábie.
Obecně dobře se dařilo památkám spojeným s industrializací. Seznam obohatila industriální krajina při uruguayském městě Fray Bentos, kde bylo od druhé půle 19. století zpracováváno a do celého světa dodáváno maso pocházející z okolních rozlehlých prérií, nebo soubor budov a stavebních souborů na jihozápadě Japonska, jež představují svědectví o překotné industrializaci země po polovině 19. století. Doklad rychlého rozvoje mezinárodního obchodu na přelomu 19. a 20. století představují lokality Speicherstadt a Kontorhaus v Hamburku s jedním z největších souborů historických přístavních skladů na světě a administrativními budovami spojenými s provozem přístavu. Kompaktnější položku pak představuje železniční most Forth Bridge ve Skotsku (historikům umění dobře známý z Baxandallových Patterns of Intention), uvedený do provozu v roce 1890. S více než dvěma a půl kilometry představuje dodnes jeden z nejdelších samonosných ocelových mostů.
Od posledního zápisu památky na území České republiky – Židovské čtvrti a baziliky sv. Prokopa v Třebíči v roce 2003 – uplynulo více než deset let. Nicméně i mezi letošními novými položkami na seznamu UNESCO můžeme najít vzdáleně českou stopu. Dánské městečko Christanfeld založili v roce 1773 moravští bratři, které již předtím donutila odejít z Moravy do Saska náboženská perzekuce. Král Kristián VII., který je do země pozval a po němž novou misijní lokaci pojmenovali, je osvobodil od daňové a vojenské povinnosti a umožnil jim vlastní správu v náboženských a školských záležitostech. Strohá a homogenní architektura Christianfeldu s komunitními budovami sloužícími kupříkladu vdovám nebo svobodným mužům a neprovdaným ženám představuje svědectví asketické etiky a komunitního egalitarianismu na místě dosud působící evangelické kongregace.
V souvislosti s letošním rozšířením seznamu ovšem nepropukly jen oslavy, ale oživly i diskuse nad dopadem těchto zápisů na ochranu kulturního, případně přírodního dědictví. Nejde jen o hojně medializovanou destrukci Palmíry v občanskou válkou zmítané Sýrii ze strany ISIS. Diskutován je i negativní vliv v podobě přílivu obtížně zvladatelného množství turistů, který zápis na seznam UNESCO může vyvolat. Související rozvoj cestovního ruchu přitom nenarušuje jen fyzickou podstatu památek, ale často vede i k radikální proměně sociální struktury souvisejícího osídlení. Britský Guardian v souvislosti s letošním rozšiřováním seznamu připomněl osud pekingského Zakázaného města. Vedení Pekingu krátce po zápisu v roce 1987 začalo s čištěním a demolicemi v jeho okolí. Tradiční uličky hutong mizely nebo byly přeměňovány v kulisy sebe sama sloužící jako restaurace a kluby, jejich původní obyvatelé byli vystěhováváni.
Přesýpání písků v MoMA
Josef Ledvina zahraničí únor 2020
Loni v říjnu se po další z řady expanzí otevřelo Muzeum moderního umění v New Yorku. Výstavní plochy se rozrostly o 30 %, a to především díky tomu, že do sebe muzeum inkorporovalo spodní patra sousedního rezidenčního mrakodrapu od Jeanna Nouvela. Nové prostory pojala MoMa jako...
Trochu psychologie, trošku horor a samozřejmě špína…
Josef Ledvina rozhovor březen 2020
Pohybuje se na rozhraní více světů. Jako současný umělec vystavuje, loni mu vyšla autorská kniha Auta, na přelomu osmdesátých a devadesátých let spoluvytvářel (nejen) vizuální identitu skupiny Bratrstvo. Živí se jako profesionální fotograf, v roce 2017 dostal cenu Czech Grand...
Jan Šerých
Josef Ledvina Tomáš Klička rozhovor září 2024
Jan Šerých je stabilní součástí domácí umělecké scény už více než dvacet let. Jeho zpravidla ručně malované obrazy dlouhodobě spojuje binární černobílá barevnost a redukované geometrické či typografické formy. K nim se v posledních letech přidala práce s nalezeným...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?