Před vánočními svátky roku 1926 vydalo nakladatelství J. Otto publikaci na dobové poměry výpravnou a neobvyklou, která ale zůstala v čase svého vzniku bez výraznějších ohlasů. Při zpětném pohledu ji však přehlédnout nelze. Abeceda. Výtvarná manifestace programových tezí poetismu, pozoruhodný úkaz knižní kultury české meziválečné avantgardy a syntetický projev dobové fascinace médii, jakými byla fotografie, proponovaná nová typografie a jejich vzájemné prolínání a kloubení. Konečná tištěná podoba Abecedy je výsledkem zvrstvení vícero různých rovin a předchozích sledů, kterými jsou zbásnění textu (Vítězlav Nezval), jeho taneční interpretace (Milča Mayerová), její fotografická dokumentace (Karel Paspa) a konečná typografická úprava (Karel Teige). V eseji „Moderní typografie“ z roku 1931 komentuje Teige svůj typografický vstup následovně: „V Nezvalově Abecedě, jež je cyklem básní na tvary písmen, pokusil jsem se o typofoto povahy ryze abstraktní a básnické, která byla by grafickým zbásněním toho, čeho jsou Nezvalovy verše zbásněním slovesným: obé bylo básní, evokující magii znamének abecedy.“ Kniha tedy nevznikla jako řízený skupinový projekt, je spíše palimpsestem, ve kterém se prostupují, zrcadlí a střetávají různé textové roviny.

VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ

Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.

Přihlásit se

Nemáte předplatné? A chcete číst dále?

Získejte
roční předplatné
za 1100 Kč

10 tištěných čísel

365 dní online verze

Členská karta ARTcard

Koupit předplatné