Moderna pod lešením
Karolina Jirkalová staveniště červenec 2007
V červnu dokončila Praha 6 další část rekonstrukce funkcionalistického Skleněného paláce na náměstí Svobody, kde je kromě bytů také obřadní síň nebo kavárna. Rekonstrukce probíhá již od roku 2001 a městská část do ní zatím investovala přes 100 milionů korun. Bylo třeba vyrobit repliky obkladů a dlažeb, neboť zhruba 30 procent z nich bylo zničených. Staré a nové obklady se nepatrně liší v barvě a tvoří na fasádě mozaiku, ale rozdíly by měly časem samy zmizet. Před rekonstrukcí je zatím systém vytápění, které je netypicky umístěno do stropů.
Skleněný palác navrhl architekt Richard Ferdinand Podzemný jako nájemní dům pro Zemskou banku, dokončen byl v roce 1937. Vždy poskytoval velmi luxusní bydlení – byly tu zimní zahrady, tenisové kurty, lázně či sluneční terasa na střeše. V roce 1964 byl prohlášen za kulturní památku. V současné době je v majetku Prahy 6. V budoucnu by ve Skleněném paláci měla být také stálá expozice modelů významných vil této městské části.
Na území Prahy 6 stojí také další modernistická památka, kterou čeká rekonstrukce – vila architekta Otta Rothmayera postavená v letech 1928–29. Střešovickou vilu se rozhodl koupit pražský magistrát. Za budovu včetně dobového vybavení zaplatí 12 milionů korun. Tuto cenu, o mnoho nižší, než by byla cena tržní, nabídl magistrátu architektův syn Jan Rothmayer s podmínkou, že bude přístupná veřejnosti. Kupní smlouva však zatím nebyla podepsána.
V Brně projde rekonstrukcí nejen vlastní vila Dušana Samo Jurkoviče, kterou chce Moravská galerie otevřít veřejnosti, ale také Dům umění města Brna. Opraven bude především plášť domu a sociální zařízení, v suterénu má vzniknout kavárna. Dům umění by se měl co nejvíce otevřít svému okolí.
Výstavní podmínky v Domě umění už byly neúnosné – špatná tepelná izolace objektu, vlhkost v suterénu či padající omítka v interiéru i na fasádě. Problémy způsobuje především nezastíněný prosklený strop, který přivádí světlo do výstavních prostor, ale v letních měsících způsobuje extrémně vysoké a v zimě zase nízké teploty. Oprava objektu měla původně stát kolem 25 milionů korun, radní ale nakonec schválili novou verzi studie, která počítá se 44 miliony korun. Rekonstrukce by měla začít na podzim, kdy bude dokončena ale zatím není známo. Brněnský Dům umění byl postaven ve stylu vídeňské secese v roce 1910. Po druhé světové válce ho v duchu funkcionalismu přestavěl architekt Bohuslav Fuchs. Poslední rekonstrukce objektu proběhla v 60. letech.
Podstatně hůř než výše jmenované stavby je na tom palác Svět u pražské Palmovky, kde býval automat Svět známý z povídek Bohumila Hrabala. Budova je netypicky založena pod úrovní hladiny spodní vody ve vaně z olova. Ta v minulých letech praskla, takže spodní část stavby byla zatopena. Stav domu zhoršily ještě povodně v roce 2002. Vlastníkem objektu je již 9 let italská společnost Crispino, která podzemí po povodních částečně opravila, ale k dalším opravám se zatím nemá. Vzhledem k tomu, že nehrozí zřícení stavby, nemůže městská část do věci nijak zasahovat.
Palác vybudoval ve 30. letech stavitel František Havlena pro podnikatele Jana Světa, jehož jméno dům dodnes nese. V suterénu byl biograf Svět, v přízemí prostorný bufet, v prvním patře knihovna, restaurace a kavárna s terasou, v horních patrech pak byty.
Náměstí pro „ne-město“
Karolina Jirkalová téma prosinec 2021
Panelová sídliště získala v rámci kritiky modernismu nálepku jakýchsi „ne-měst“ a tento stín na nich ulpívá dodnes. Jejich prostorovému uspořádání skutečně chybí mnohé z toho, na co jsme zvyklí z tradičních městských struktur. Přináší to však skutečně jen
Kulturní mlýny
Karolina Jirkalová Tomáš Klička výstava listopad 2023
Otevření nových prostor regionálních galerií většinou nevyvolá velký mediální rozruch. Ale najdou se i výjimky – loni galerie PLATO v budově bývalých ostravských jatek, letos pak areál někdejších Winternitzových automatických mlýnů v Pardubicích, kde nově sídlí hned...
To je v naší moci
Karolina Jirkalová rozhovor červenec 2020
Ateliér Jiřího Opočenského a Štěpána Valoucha je již několik let stálicí tuzemské architektonické scény. Do povědomí širší veřejnosti však zřejmě proniknul až teď – díky realizaci sídla sklářské firmy Lasvit v Novém Boru. S oběma architekty jsme se bavili o...
VYČERPALI JSTE SVŮJ MĚSÍČNÍ
LIMIT VOLNÝCH ČLÁNKŮ
Máte předplatné? Pak se stačí přihlásit.
Přihlásit seNemáte předplatné? A chcete číst dále?
